Ema

V občanském kalendáři slaví dnes svátek Ema, psána též Emma. Podle jazykovědců vznikla zkrácením celé řady mnohem delších složených jmen, jako byla Ermentrud nebo Irmgard, jejichž přibližný překlad zní "celá milovaná". Možný je však i původ z latinského a italského ženského jména Gemma (ve staré češtině Hemma), což je ovšem také název rytecky opracovaného a okrášleného drahokamu.

Emma (Hemma) Regina bylo jméno manželky přemyslovského knížete Boleslava II. Tato dcera burgundského krále Konráda pocházela z panovnické dynastie. Přišla do našich zemí z vyspělého kulturního prostředí, o čemž svědčí i skutečnost, že nechala zhotovit skvostný tzv. Wolfenbüttelský rukopis, obsahující také Gumpoldovu legendu o sv. Václavu a řadu vynikajících iluminací. Pozoruhodné také je, že si nechala razit na Mělníku vlastní mince.

 

Jmeniny 8. dubna

V církevním kalendáři je ve stejný den uveden Albert. Albert je vlastně zkratkou staroněmeckého jména Adalbert, které znamená "muže skvělého původu". Dnešní oslavenec Albert se narodil roku 1150 v Itálii, po studiích a celkem nedlouhém působení ve své vlasti se stal patriarchou v dalekém Jeruzalémě. Práci měl obtížnou, křesťané tu žili v područí Saracénů a nežilo se zde zrovna nejklidněji. Ve městě se rozmáhaly krutosti a zločiny. Potvrzuje to i Albertova smrt - roku 1214 byl zákeřně probodnut dýkou uprostřed davu před jeruzalémským chrámem.

Další oslavenkyní je Apolonie nebo také Apolena. Jméno pochází z řeckého Apollónios, což znamenalo "patřící Apollónovi", synu Diovu. Jeho matkou byla bohyně Létó. Apollón měl sice původ nemanželský, ale protože byl bohem světla, jasu, slunce, života a věštby, patřil k nejmocnějším řeckým bohům. Z tohoto pohledu patří jméno Apolenka bezesporu ke jménům navýsost prestižním.

Patronkou tohoto  dne je také Marie Růžena Julie Billiart, zakladatelka Kongregace sester naší milé Paní, určené k výchově a vyučování dívek. Narodila se 12. července 1751 v Cuvilly (Francie). Její život krutě poznamenal atentát provedený na jejího otce. Od toho dne zůstala po mnoho let ochrnuta a připoutána na lůžko. Byl to však jen začátek ran osudu, které ji měly ještě potkat. Za francouzské revoluce upadla věřící dívka v podezření, že ukrývá pronásledované kněze, a zběsilí revolucionáři ji chtěli upálit jako čarodějnici a nepřítele republiky. Přátelé ji však zachránili a Marie se ukrývala na různých místech po celé Francii. Konečně nalezla bezpečný úkryt.

 

Zdroje:
Knappová M. Jak se bude Vaše dítě jmenovat, Academia, Praha, 1999
LIBRI