V občanském i církevním kalendáři má dnes svátek Julie. Toto jméno má latinský původ a jeho základem je rodové jméno slavného římského rodu Iuliů, kam patřil i Caesar. Původní význam tohoto jména je dnes již nejasný. Někdo je vykládá jako "vlasatý, zářící či mladý", jiný jako "božský". Kde je pravda, těžko říci.
V tento den připomínaná Julie byla mučednicí, která zemřela se svou přítelkyní Eulalií v roce 304 v Méridě. Ta má shodou okolností dnes svátek v kalendáři církevním. Až v Řecku má počátky toto u nás nezvyklé jméno, jež znamená "dobře mluvící" či "blahořečící" - my bychom řekli "výřečná". Toto jméno se u nás používá již jenom ojediněle a v našem starším kalendáři bychom je našli 12. února, kdy jsme si také obšírněji připomněli její mučednický příběh. Dnes se ještě zmíníme o jedné památce na tuto mladičkou mučednici.
Čtenář této knihy si možná pamatuje, že sv. Eulalie zemřela v peci. Španělský výraz pro "pekařskou pec" je horno, proto kaple, jež dosud stojí před kostelem sv. Eulalie v Méridě, nese název Horno de Santa Eulalia. Ten si už jistě každý snadno přeloží. Pec svaté Eulalie je tam k vidění dodnes a v kostele je možno číst tento nápis: "Věnován ne Martovi, nýbrž Ježíši Kristu a panně a mučednici Eulalii, jíž byl tento chrám nově zasvěcen." Tento svatostánek patřil totiž dříve bohům pohanským. Nechala jej postavit jakási Vetila římskému bohu války Martovi. O tři století později byl chrám věnován dnes nejpopulárnější španělské světici Eulalii. Úcta k ní je kromě Španělska velká i ve Francii a v Africe.
Domácí podoby: Jula, Julka, Julča, Julinka, Juli, Lili, Lia, Julina, Juliška, Julinečka ap.
Slovensky, maďarsky: Júlia
Španělsky, norsky, dánsky, švédsky, polsky, portugalsky: Julia
Německy, anglicky, holandsky: Julia, Julie
Italsky: Giulia
Francouzsky: Julie, Juliet(te)
Rusky, bulharsky, srbochorvatsky: Julija
Oblíbeno zvláště ve starší generaci.
Jmeniny 10. prosince.
Tento den se od revoluce ve Francii nazývá Libertas a shoduje se i s dávnou římskou slavností Lux mundi, pořádanou taktéž dnešního dne. Libertas je bohyně svobody, jejíž planoucí pochodeň naděje září i v nejtemnějších chvílích. Alespoň to tak hlásali revolucionáři. Její nejznámější socha zdobí přístav v New Yorku.
Zdroje:
Knappová M. Jak se bude Vaše dítě jmenovat, Academia, Praha 1999
LIBRI
sdílet