Marie

Svátek mají Marie, Quido a Maximin (Trevírský).

Dnes má v občanském kalendáři svátek Marie, ačkoliv v celém světě měla tento týden svátek již 8. září. Tehdy jsme si také připomněli význam jména i příběh jeho nejznámější nositelky. Využijme tedy dnešní příležitosti a zastavme se na okamžik u jiného života Panny Marie. Nebude to příběh životní ani mýtický: půjde o život v umění.

Příběh P. Marie inspiroval prakticky všechny významné umělce všech staletí. Na mariánské motivy tak vznikla vynikající díla nebývalé hodnoty. V 15. století namaloval Albrecht Dürer překrásný obraz P. Maria s dítětem a v roce 1486 oltář v Drážďanech, kde ji zobrazil samotnou. Giovanni Bellini vytvořil vynikající dílo Madona se stromy (1847), které je dnes uloženo v benátské Accademii. Přírodních motivů použil také Lucas Granach starší a pro vratislavský dóm (Wrocław, Polsko) namaloval Madonu pod jedlemi. Samozřejmě, že stranou nezůstal ani slavný Leonardo da Vinci: jeho překrásná Madona ve skalní jeskyni, která vznikla kolem roku 1492, je dnes k vidění v pařížském Louvru. Vynikající jsou také přečetné madony, které byly rozesety po všech kostelech a kaplích celého světa a především v Evropě. Snad nejslavnější z nich je Černá Madona z Częstochowé, která patří k nejvíce uctívaným mariánským obrazům.

V církevním kalendáři si dnes připomínáme Quida nebo také Kvida. Toto jméno má patrně staroněmecký původ a nejčastěji se vykládá jako "lesní, z lesa pocházející člověk". Někteří badatelé se však domnívají, že základem může být latinské slovo vitus - v tom případě by byl Quido "živý a veselý chlapík".

Zda měl smysl pro humor patron Anderlechtu a všech sedláků, čeledínů, kostelníků, zvoníků, obchodníků, vozků a poutníků, nevíme. Jisté ale je, že se narodil někdy v 10. století v Belgii. Měl převzít otcův selský grunt, ale raději odešel dělat kostelníka v Laekenu u Bruselu. Zde však dlouho nevydržel a začal obchodovat. Nakonec se z něho stal poutník a vykonal namáhavou cestu až do Jeruzaléma a Říma. Z ní se vrátil zcela vyčerpán a nemocen a 12. září roku 1012 v Andrelechtu zemřel. Na jeho hrobě se začaly dít četné zázraky, byl proto vyhlášen světcem.

Dalším dnešním oslavencem je Maximin Trevírský. Přišel na svět kolem roku 280 v Silly v západní Francii a následoval Agricia na biskupském stolci trevírském (Trier, Německo). Během svého působení se ukázal jako neúprosný bojovník proti arianismu. Ti z východních biskupů, kteří tento náboženský směr zastávali, šli ve své nenávisti tak daleko, že ho na své synodě ve Filippopelu prokleli a vystavili na něj veřejný "rejstřík hříšníka" pro zdánlivě špatné biskupovo chování. Nato se pro změnu sešli západní biskupové a sami vypověděli východní biskupy do vyhnanství. Maximin chtěl nalézt smír, a tak cestoval do Kónstantínopole (dnešní Ístanbul, Turecko). Na zpáteční cestě se zastavil u své rodiny blízko Poitiers, kde překvapivě zemřel. Biskup Pavlín přenesl ostatky svého předchůdce do Trevíru. Odtud se Maximinova úcta šířila do Alsaska, Švýcarska, v kolínském biskupství, v celé trevírské církevní provincii a ve Francii. V trevírské diecézi slaví věřící svátek biskupa Maximina 29. května, v den jeho přenesení.

Zdroj: www.libri.cz