Olivie

V občanském kalendáři  nalezneme dnes půvabné jméno Olivie, ale svátek může slavit i Oliver. Obě jména mají asi stejný základ v latinském slově oliva. Nositel tohoto jména je pak vykládán jako "pěstitel oliv".

Patronů tohoto jména je v kalendáři více. Připomeňme si nejprve zástupkyně žen. První Olivie byla mučednicí a žila ve 2. století v Brescii (Itálie). Svátek slavila již 5. března. Druhá Olivie byla také umučena, žila v 10. století v Itálii a zemřela v Tunisu. Tu si připomíná kalendář 10. června. Více o těchto nešťastnicích není známo.

Domácí podoby: Oliva, Ola, Olivka, Livie, Olivuška ap.
Slovensky, maďarsky: Olívia
Německy, holandsky, švédsky, norsky, italsky, španělsky: Olivia, Oliva
Anglicky, francouzsky: Olive, Olivia
Srbochorvatsky: Oliva, Olivija

Všechny podoby se u nás vyskytují zřídka.

Jmeniny: 2. října

Více informací máme o mužském zástupci pomyslných olivářů. Patronem tohoto jména je Oliver Plunket a svátek má 12. července. Narodil se někdy v roce 1629 v Loughcrew (Irsko) v urozené rodině. Studoval v Římě, a protože to byl skutečně nadaný mladík, stal se již ve svých 39 letech arcibiskupem v Armaghu a primasem Irska. Setkával se však s mnoha těžkostmi a problémy, poněvadž katolíci neměli tehdy v zemi na růžích ustláno. Král Karel II., jehož otec Karel I. byl v roce 1649 popraven, se ujal trůnu v roce 1660, ale jeho vláda byla omezována parlamentem. V roce 1673 byl přijat protikatolický zákon zvaný Test Act. Jím byli katolíci vykázáni takřka do ilegality, a tak mohl od roku 1674 biskup Oliver ve své funkci působit jenom tajně. Bylo jenom otázkou času, kdy spadne klec úplně, státní mašinérie podporovala všechny formy udavačství. Účel, jako již mnohokrát v dějinách, světil prostředky. Ochotný udavač se pochopitelně brzy našel a nepravdivé obvinění u soudu na sebe také nenechalo dlouho čekat. "Velezrada," zněl konečný verdikt soudu. Trest byl strašlivý: arcibiskup Oliver Plunket byl 11. července roku 1681 oběšen a jeho tělo bylo poté ještě rozčtvrceno. Mezi svaté byl přijat 12. října roku 1975.

Církevní kalendář si připomíná den svaté Anděly strážné. Že máme nějaké ochránce, věří lidé již od pradávna. Křesťanští teologové se domnívají, že anděl (latinsky angelus) je vyšší duch nadaný silou rozumu a vůlí , který vyniká nad člověka. Některé filozofické směry jsou přesvědčeny, že skutečně existují bytosti, jež představují jakýsi mezičlánek mezi člověkem a Bohem. Židé se opírají o zapsaná zjevení andělů ve Starém zákoně a islám také počítá s jejich existencí. Anděl čili mal-ak je slovo původu etiopského a znamená "posel". Podle koránu byli andělé stvořeni z ohně, což je činí vyššími než člověk, neboť ten byl stvořen z hlíny. Jak je tedy patrné, počítají s anděly a jim podobnými bytostmi i jiná náboženství než křesťanství. Asi každý z nás by mohl potvrdit, že nějakého toho ochránce má - vždyť po kolika jenom událostech si musíme přiznat, že to mohlo dopadnout ještě hůře, nebýt toho anděla strážného!

Ve stejný den bychom v kalendáři nalezli také ruskou Galinu a její ukrajinský ekvivalent Halinu. Obě jména mají shodný původ v řeckém slově galéné, jež znamenalo "klid a mír". Vezmeme-li však za východisko latinské slovo gallus, "kohout", nedospějeme k tak lichotivému výkladu.

 

 

Zdroje:
Knappová M. Jak se bude Vaše dítě jmenovat, Academia, Praha 1999

LIBRI