Vendula

V občanském kalendáři dnes slaví svátek Vendula.

Jako samostatné jméno se objevila v českém kalendáři teprve ve zcela nedávné době. Vendulky byly v Čechách ovšem vždy oblíbené - vzpomeňme na hrdinku Smetanovy opery Hubička. Všechny však nesly ve svých křestních listech jméno Václava, Vendulkami je něžně nazývalo pouze jejich okolí. Jde tedy o domácký tvar jména Václava, která má svátek také 28. září - v den sv. Václava, knížete české země. Jedná se o jméno praslovanské a znamená "více slavný".

Církevní kalendář si dnes připomíná Notgera, který žil na rozhraní 9. a 10. století ve známém středisku irsko-skotských misií v kláštere sv. Havla ve Švýcarsku. Věnoval se zvláště teorii hudby a psal na toto téma pojednání, která jsou dodnes dokladem vyspělosti raně středověké hudební kultury (De musica et symphonia a Kniha sekvencí).

Dalším dnešním oslavencem je Genadij, původně Gennadius. Jedná se o jméno rozšířené zvláště v Rusku, pochází z dávného helénistického světa a význam má přímo velkolepý: jedni je vysvětlují jako "muže z božského rodu", jiní uvádějí výklad méně nadnesený - "urozený" z řeckého slova gennadas. Z dávnějších dob je známý pouze Gennadius, opat v klášteře Fontenelle u Rouenu ve Francii, který zemřel kolem roku 700.

Patronem šestinedělek, ochráncem proti bolestem hlavy, proti bouřím, blesku, nepohodě a přímluvcem za dobrou úrodu je Petr Mučedník z Verony, další z dnešních světců. Narodil se kolem roku 1205 ve Veroně (Itálie) jako syn rodičů, kteří byli příslušníky albigenské sekty. Dítě však vychovali v katolické víře. Již ve věku 16 let vstoupil Petr v Bologni do nově založeného dominikánského řádu. Byl to vzdělaný a schopný člověk a během svého života zastával mnoho významných funkcí. Mezi jinými byl převorem v Comu a v Piacenze a dotáhl to až na post papežského vyslance. Velkou popularitu a oblibu si získal především díky svým nevšedním kázáním. Ne všichni mu však byli nakloněni; závist se táhne jako červená nit celými dějinami lidstva a Petr na ni také doplatil. Najatí vrazi jej 6. dubna roku 1252 přepadli ve Fraze, když podnikal misijní cestu do Milána. Podle legendy napsal prý přepadený a pobodaný Petr vlastní krví na zem slovo credo ("věřím"). Jeho blízcí jej pohřbili v milánském kostele sv. Eustorgia u Porta Ticinese a již rok po umučení byl Petr papežem Inocencem IV. kanonizován. Dnes stojí na místě jeho hrobu pozoruhodný sarkofág, dílo Giovanniho di Balduccia.

"NECHTĚJ BÝT ČLOVĚKEM, KTERÝ JE ÚSPĚŠNÝ, ALE ČLOVĚKEM, KTERÝ ZA NĚCO STOJÍ."
(A. Einstein)

Zdroj: www.libri.cz