Vladimír

Svátek má Vladimír.

V občanském kalendáři má dnes svůj svátek Vladimír. Toto jméno je velmi rozšířené především ve slovanském světě. A není divu, vždyť znamená, že jeho nositel je "velký svou mocí".

Jedním z mocných nositelů tohoto jména byl kyjevský velkokníže z 10. století, kterého u nás proslavil Karel Havlíček Borovský svou epickou básní Křest svatého Vladimíra. Narodil se kolem roku 960 a byl vnukem svaté Olgy, ale přesto dlouho zůstával pohanem. Prožil bouřlivé mládí, teprve v roce 989 se nechal pokřtít a stal se z něho veliký bojovník za křesťanství. K jeho obrácení došlo především z důvodů dynasticko-politických: měl totiž před svatbou s byzantskou princeznou Annou, dcerou císaře Basila, a jako pohan by si ji nemohl vzít. Vladimírovo přijetí křtu však bylo vše jiné, než jen nutné zlo nebo povrchní gesto. Křesťanský životní kodex jej zcela změnil. Prohlásil víru v Krista za státní náboženství a zakázal pohanství, začal si také více všímat života svých poddaných. Svými činy tak popřel svou bývalou krutost. Jeho příkladu brzy následoval takřka celý národ a Kyjevská Rus se zařadila mezi křesťanské státy. V římském církevním kalendáři má Vladimír svátek 17. července.

V církevním kalendáři slaví dnes svůj svátek další z mnoha Janů. Jméno Jan má svůj počátek v hebrejském Jochánán a znamená "Bůh je milostivý".

Dnešní Jan přišel na svět v roce 1698 ve Voltaggiu (Itálie) jako Jan de Rossi. Studoval v Římě, od mládí trpěl epileptickými záchvaty. Když úspěšně dokončil studia, přijal roku 1721 kněžské svěcení. Od té doby věnoval veškerou svou činnost péči o chudé a nemocné. Putoval po římských nemocnicích, nebál se navštěvovat ani vězení. Všem nemocným i odsouzeným poskytoval útěchu a nabádal je k lítosti a pokání. Šel až tak daleko, že v roce 1737 rozdělil veškerý svůj majetek mezi potřebné. Dobrotivý misionář zemřel 23. května roku 1764 v Římě. Při jeho pohřbu se sešli truchlící, kteří pocházeli ze všech vrstev obyvatelstva.

Dalším dnešním oslavencem je Bartoloměj. Původem se jedná o jméno aramejské a znělo bar Talmai, "syn Talmajův", přičemž Talmai souvisí s hebrejským slovem telem - "brázda". A skutečně, dnešní Bartoloměj nese přívlastek Rolník. Narodil se v 16. století v Ambergu (Bavorsko). Tento světec byl františkánským kazatelem a pobýval především mezi zajatci a chudinou. Zemřel 23. května roku 1621 v Neapoli a od roku 1744 povolil papež jeho uctívání jako ctihodného.

"DOBRÝ PASTÝŘ MÁ OVCE STŘÍHAT, NIKOLIV ODŘÍT Z KŮŽE."
(Suetonius)

Zdroj: www.libri.cz