odmítnutí amniocentézy

Dobrý den, pane doktore, Obracím se na Vás s důvěrou, měla jsem to štěstí se s Vámi setkat v roce 2005 při porodu syna. Nyní jsem po druhé těhotná, délka těhotenství: 12+5. Je mi 40 let. V pondělí jsem byla u Apolináře na screeningu v I. trimestru (vyšetření krve + ultrazvuk). Vše dopadlo dobře, pan doktor, který UZ prováděl, mi po vyšetření řekl, že podle něj je riziko nízké. Temeno-kostrční vzdálenost v den vyšetření (12 týdnů +3) vyšla 63 mm, šíjové projasnění 1,8 mm, anatomie plodu: vše normální, všechny končetiny jsou vidět. Riziko Trizomie 21 mi vyšlo 1:1258, riziko T18 vyšlo 1:3060 a riziko T13 vyšlo 1:9602. Ve výsledcích je již započten můj věk. Mám přijít na další UZ ve 20. týdnu. Zmínila jsem se panu doktorovi, že jsem již objednaná na genetické vyšetření a amniocentézu (mám termín na amnio v 17. týdnu). Ale pan doktor mi řekl, že pokud je i pro mě to riziko malé, na amniocentézu nemusím, že ji mohu odmítnout. Přiznám se, že mě tím trochu uklidnil, protože toto vyšetření byl a je pro mě strašák. Na genetiku (pohovor s lékařkou v centru GENNET) mě poslala má gynekoložka. Když jsem se tam telefonicky objednávala, sestřička v GENNETU mi řekla, že mě paní doktorka-genetička stejně asi kvůli věku pošle na amnio, takže mi hned dala termín. Chtěla bych se zeptat na Váš názor. Nechci být nezodpovědná, ale zároveň nechci riskovat potrat po amniocentéze, pro kterou je hlavním důvodem můj věk. Vysvětluji si to správně, že nyní je pro mě riziko komlikací při nebo po amniocentéze větší, než riziko některé z uvedených vrozených vad? Nyní se přikláním k možnosti toto invazivní vyšetření odmítnout, dělám správně? Moc děkuji za odpověď, za Váš názor. J.