Problémy v těhotenství

brý den, pane doktore. Píšu jako většina těhotných žen s problémy proto, že se zkrátka bojím. Jsem teď podruhé těhotná. Je mi 28 let. První těhotenství dopadlo velmi špatně. V 24 tt jsem se tehdy jakoby přetáhla a začalo mi bolestivě tvrdnout břicho. V nemocnici první magnézoum, léky a nakonec kapačky Gynipralu, ze kterých mi bylo neuvěřitělně zle, tlak 160/100, za půl hodiny 80/40, přesto že jsem se neotevírala, čípek se nezkracoval mi byl Gynipral v kapačkách podáván až do 33tt, kdy byl ze dne na den vysazen. Začaly silné stahy a zkončila jsem na porodním sále, kde mi byly opět dávány kapačky Gynipralu. Při tom se zjistilo, že se něco stalo, že ozvy jsou podivné... Konečně jsem tedy (i kdy jsem o to žádala už o mnoho dříve) byla převezena do krajské nemocnice, kde mi hned zjistili infekci a usoudili, že bude třeba císařský řez, protože jsem se stále neotevírala. Dcera se narodila 33+6, 2,2kg, zdravá, ale plodová voda byla už zelená i obaly. Dceři druhý den praskla z nedonošení plíce, a další den druhá. Byla v umělém spánku, tlumena. 6 den po porodu se jí náhle na 45 minut zastavilo srdce a bylo nám řečeno, že bud následně postižená, jen se neví jak moc. Dcera se ale ani po 14 dnech nijak neprobírala, stav se zhoršoval, díky neustálým infekcím z plodové vody a navíc, protože díky poškození přestala i trávit. Věděli jsme že zemře. Zemřela po měsíci v inkubátoru. Teď jsem 18+1, je to něco přes rok, co zemřela a já mám od 14tt tvrdnutí břicha, zjistilo se, že mám dráždivou dělohu...Navíc po sekci. Proto mám nařízený klidový režim, beru 3x2 magnezia a zároveň preventivně 1xtýdně Dalacin do pochvy kvůli infekcím. Chci se zeptat: Myslíte, že pokud nebudou změny na čípku a nebudu se otevírat, že bych mohla být celé těhotenství doma, ne v nemocnici? (Samozdřejmě po vyloučení infekcí) Gynipral mi stejně podle mě nějak výrazně nepomáhal, měla jsem prostě dráždivou dělohu + infekci. Navíc myslím, že to malé zničilo srdce, proto ta zástava. Nebo to není možné? Dál mám opravdu problém s nadýmáním... Je to hloupé, ale je to tak. Mám navíc dojem, že i to mou už i tak dráždivou dělohu dráždí.... Občas si sama beru Espumizan, ale říkám si, jestli mi nemůže škodit.... Přesto mám pocit, že mi břicho po jeho užívání tolik netvrdne. Jinak to tvrdnutí je jak který den, přestože klidový režim neustále dodržuji stejně. Některé dny je to minimálně, jiný den je bolestivé a neustále napjaté (že by podrážděné?) Někdy tvrde jen na jedné straně. Jinak nešpiním, nebo nic podobného....Nekrvácela jsem. A ještě daleší věc se týká mé psychiky. Po tom, co se mi stalo mám opravdový strach a úzkosti. (Teda v mém momentálním stavu) Dohodla jsem se se svým gynekologem, že si zajdu k psychiatrovi a přemýšlím o užívání antidepresiv... Nevím. Nechci plodu uškodit, ale nevím, co je pro něj lepší... Jestli moje stresy, nebo raději antidepresiva... Přijde mi totiž navíc, že když jsem ve stresu, daleko více mi břicho tvrde.... Jaký je Váš názor na tohle? Velice se Vám omlouvám, že jsem se tak rozepsala. Vím, že nemáte čas jen na mě. Nezlobte se, chtěla jsem Vám tohle všechno říct a poprosit o radu a Váš názor. Děkuji Vám.