Význam životního stylu pro těhotnou a budoucí matku bývá jak přeceňován, tak podceňován. O životním stylu v souvislosti s těhotenstvím se totiž buď mlčí, anebo často nepřiměřeně moralizuje. Jak tomu v životě bývá, pravda leží někde uprostřed.
Dříve se často stávalo, že k otěhotnění docházelo "jaksi omylem". Ještě v nedávné době nebylo samozřejmé, aby šestnáctiletá dívka zaběhla do gynekologické ordinace pro hormonální antikoncepci – ostatně, pravděpodobně by ji ani nedostala – a tak bylo celkem normální, že "děti měly děti". Věk rodičů byl nezřídka velmi nízký a osmnáctileté maminky a otcové nebyli ničím výjimečným.
Dnes je naštěstí již jiná doba a věková hranice novopečených rodičů se posunula směrem nahoru. Většina lidí si dnes v naší zemi početí svého potomka plánuje a jen málokdo se vrhá do rodinného života stylem – nějak bylo, nějak bude.
Partneři se na příchod svého dítěte pečlivě připravují a k početí svého dítěte přistupují zodpovědněji. Pokud se partneři rozhodnou, že budou mít děťátko, měli by s přípravami začít přibližně tři měsíce před plánovaným početím.
- Pokud žena – budoucí matka trpí nějakou dlouhodobou chorobou, měla by se včas poradit se svým lékařem. Léky, které užívá, by mohly nepříznivě ovlivnit početí, případně i vývoj dítěte.
- Jestliže je v rodině některého z rodičů nějaká vrozená porucha, je vhodné navštívit genetickou poradnu. Genetik vyhodnotí stupeň rizika postižení dítěte.
- Ženy, které v zaměstnání zastávají místo spojené s riziky pro zdraví těhotné (např. styk s chemikáliemi, anestetiky nebo ionizačním zářením), by se měly pokusit si najít bezpečnější práci ještě předtím, než otěhotní. Rovněž práce, kde je nutností tahat těžká břemena, není pro nastávající maminku vhodná.
- Dále by se žena, která chce otěhotnět, měla zaměřit na vyváženou stravu, jíst dostatek vitamínů a živin. Měla by se pokusit alespoň přiblížit běžně doporučované tělesné hmotnosti.
Proč jsou všechny tyto přípravy tak důležité?
Vývoj dítěte bývá nejvíce negativně ovlivňován během prvních týdnů po početí, zejména v době, kdy žena ještě mnohdy netuší, že je těhotná. Proto by se měla budoucí maminka udržovat v kondici, zdravě jíst a vyvarovat se alkoholu, kouření a jiných drog.
Plánování těhotenství je ideální dobou k posouzení životního stylu, k odstranění či omezení nezdravých návyků. Zároveň je optimální dobou k případným změnám, protože měnit každodenní návyky až v těhotenství je obtížné a často bývá i pozdě.
Tělesná hmotnost budoucí matky je velmi důležitá, ale nelze ji odvozovat od váhy a postavy modelek. Právě jejich váha nebývá pro mateřství nejlepší. Ideální váha je taková, která neohrožuje zdraví ženy. Jak tedy poznat svou ideální váhu? Často je žena mylně přesvědčena, že její tělesná hmotnost není v pořádku, a snaží se zhubnout, a přitom její váha je ze zdravotního hlediska naprosto normální a další zásahy by ji zavedly do oblasti podváhy. Zjistit správnou tělesnou hmotnost je velmi jednoduché. Stačí vypočítat bmi (body mass index).
Ideální váhu máme, pokud se hodnota indexu pohybuje v rozmezí 20 až 25. Hodnota BMI pod 20 svědčí o podváze a hodnoty BMI nad 25 znamenají nadváhu. Hodnoty pod 16 a nad 30 jsou již zdraví velmi nebezpečné a je vhodné konzultovat tuto situaci s lékařem.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet