Bezprostředně po narození je vnímání bolesti mírně sníženo, neboť je práh bolesti vyšší. V dalším průběhu novorozeneckého věku se však tento práh fyziologicky snižuje, což znamená, že vnímání bolesti je naopak zvýšené.Asi po dvou dnech novorozenec začíná reagovat na středně silný bolestivý podnět pohybem svého těla, přičemž reakční doba je v tomto věku dlouhá – až 2 vteřiny. Je třeba zmínit, že i nedonošené děti mají dostatečně vyvinuté receptory bolesti, bolest dokážou vnímat a reagují na ni.
Děti v kojeneckém věku reagují na bolestivý podnět zprvu motorickou únikovou lokalizovanou reakcí, která postupně přechází v celkový neklid, pláč a/nebo křik. Reakční doba motorického projevu bolesti se zkracuje na zhruba 0,1–0,7 vteřiny a pláč se objevuje po 2–5 vteřinách. Vnímání bolesti se mění i s funkčním stavem organismu a může být ovlivněno některými přidruženými faktory, jako jsou pocit hladu, únava a nemoc.
Kojenci a batolata nesignalizují bolest verbálním projevem, dochází pouze ke změně chování a fyziologických funkcí. Až děti předškolního věku (3–6 let) jsou schopny bolest do určité míry vyjádřit slovy. Z tohoto důvodu jsou k posuzování komfortu dítěte a jeho bolesti vypracovány skórovací systémy respektující věk a stav dítěte, z nichž v následujícím přehledu uvádíme jen ty nejčastěji používané:
- Comfort Neo škála: pro věk novorozenecký a novorozence s nízkou porodní hmotností,
- Comfort B: určená pro děti v intenzivní péči,
- FLACC škála: pro děti nevyžadující intenzivní péči, které nejsou schopny slovně vyjádřit bolest (z anglických slov Face = obličej, Legs = dolní končetiny, Activity = aktivita, Cry = pláč/křik a Consolability = utěšitelnost;),
- Wong-Bakerova škála: nejvíce rozšířená vizuální (obličejová) škála pro děti, které jsou schopné do určité míry slovně vyjádřit své stesky a bolesti (věk 3–6 let); viz obrázek),
- Numerická (číselná) škála bolesti: pro děti ve věku 7–8 let (0 – stav bez bolesti; 10 – nejhorší možná bolest, jakou si dokážu představit).
U novorozenců hodnotíme například i ohnutí prstů a napětí některých svalů (stažení obočí a kolem očí); u dětí na umělé plicní ventilaci hodnotíme dýchání proti ventilátoru (odborně interference), zvýšení krevního tlaku (občas 1–3krát; či opakovaně a stále) a zrychlení tepu (oboje alespoň o 15 %).
Obličejová (vizuální) škála Wong-Bakera
(0 – nebolí; 2 – bolí trošku;4 – bolí trochu víc; 6 – bolí ještě víc;8 – bolí moc; 10 – bolí nejvíc).
Posuzování bolesti malých dětí vycházíme zejména z doprovodných, vegetativních/mimovolních reakcí organismu, výrazu ve tváři, pohybů těla a pláče. Na prvním místě je však třeba rozpoznat, zdali neklid a pláč dítěte nejsou způsobeny hladem, strachem (např. při vyšetření u dětského lékaře) či v rámci nepříjemných pocitů při pokálené plence. V tomto případě vede přebalení, nabídnutí stravy a konejšení dítěte rychle k jeho uklidnění.
Autor: doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet