Holandsko rodící 2 - Po porodu

„Vítej na světě“, šeptala jsem své čerstvě narozené holčičce do ucha v obu jazycích. Česky i holandsky. Mezi tím se porodní tým zabýval vypuzením placenty a hledáním místa k zašití. Žádné nenašel.
„Vy jste se vůbec nenatrhla!“ volala užasle lékařka.
„Dobrý, co?“  zavtipkovala jsem nonšalantně.
„No to teda jo!“ Její zvolání mě teprve upamatovalo, že porod bez natržené či nastřižené hráze je asi spíš příjemnou výjimkou než běžným zvykem.
„A co otec, je spokojen s miminkem?“ obrátila se sestřička mezi úkony na mého partnera.
Otec byl nápadně tichý a zjevně zmatený.
„Když já pořád nevím, co to je!“


Ve zmatku porodu nevnímal klidné sdělení lékařky, že se nám narodila holčička. A protože miminko leželo v mém objetí, přisáté k prsu, nebyla ani vhodná chvilka, aby si to ověřil.
A tehdy udělala sestřička jednu chybu, první a poslední od chvíle, kdy jsem přišla do porodnice. Chybu, které jsem nestihla dost duchapřítomně zabránit a která mi v paměti zůstala jako necitlivá křivda, spáchaná na mém dítěti za mého přihlížení.
Sestřička mi holčičku vytrhla z náručí, posadila mi ji na břicho a zvolala: „Tak se, tatínku, podívejte, co to je!“
Nebýt této hloupé, „dobře míněné“ chyby, měla bych na rození v nemocnici jenom dobré vzpomínky.
Překvapena a trochu šokována jsem si holčičku okamžitě vzala zpátky a přivinula ji zpět k sobě. V duchu jsem si slíbila, že se to už nikdy nestane a že nebude muset nikdy nikomu nic dokazovat. Pak už jsem ji měla pořád u sebe, s malou přestávkou na vážení, kontrolu základních reflexů, mytí a oblékání. U toho byl jen otec, protože já jsem odpočívala, ale kdybych u toho byla já, žádná kontrola reflexu by se nekonala. Byla bych protestovala.


V domácím prostředí se tyto cviky s novorozenci neprování, filosofie rození doma je postavena především na myšlence klidného prostředí a omezení jakýchkoli nadbytečných vzruchů, které by miminko i maminku mohly jakkoli traumatizovat. Jakmile jsem domácí prostředí opustila, byla jsem si vědoma, že obrazně řečeno podepisuji souhlas běžnými „porodními praktikami“. A tak jsem se musela smířit i s tím, že mi s holčičkou, právě opustivší mé klidné, bezpečné a láskyplné lůno, budou cvičit jako na spartakiádě.

Nakonec průběh porodu ukázal, že jsem dítě mohla klidně přivést na svět doma. Jenže to je právě to, co člověk předem nikdy neví. Myslím, že žena potřebuje k porodu hlavně pocit, že je v bezpečí a kdyby to sama z jakýchkoli důvodů „nezvládla“, neohrozí život vlastního dítěte.

Mně po nekonečných hodinách rychle se opakujících a velmi bolestivých stahů v domácím prostředí připadala nemocnice jako oáza klidu. Doufala jsem, že se v nemocnici nějak zařídí, abych se konečně začala otevírat a to peklo rychle skončilo. Nezařídili, ale alespoň byli stále při ruce, když jsem ztrácela trpělivost i odvahu.

Porodní asistentku fungující pro porod doma bylo třeba volat telefonicky, vždycky nějakou dobu trvalo, než přišla  a vůbec mě neuklidňovalo, že ihned po konstatování, že ještě rodit nebudu neboť se neotvírám, opět odešla. Co kdybych se nějakým zázrakem v příští čtvrthodině otevřela docela? Chytaly bychom miminko, jako ho chytala porodní bába při příliš rychlém porodu mé kamarádky, na poslední chvíli do povlaku od polštáře? Navíc mě vůbec neokouzlovala myšlenka, že asistentce volám třeba právě uprostřed porodu jiného.
Sečteno a podtrženo, na porod doma jsem byla psychicky připravena, ale jen na porod, který běží jako po másle. Na porod, který se táhne, jsem nebyla připravená vůbec, natož doma.

Nelituji, že jsem porodila v nemocnici. Pro mě bylo nejdůležitější cítit se v bezpečí. Poporodní rozcvičky s miminkem byly ve srovnaní s nejistotou, kterou jsem pociťovala vyděšena nečekaně velkými bolestmi a příliš malým pokrokem porodu, jen drobná daň. Naštěstí bylo všechno ostatní, co jsme já i miminko v porodnici zažili, velmi příjemné a laskavé. Zacházení i přístup personálu, prostředí pokoje i nadšené gratulace všech, které jsme, když nás po dvou hodinách z nemocnice propustili, potkávali na chodbách a ve výtahu. Seděla jsem ve vozíčku s Angie Annou v náručí, šťastná, a necítila jsem vůbec žádnou bolest. Ani můj partner tentokrát nenadával a tlačil vozíček pyšně k východu.
Doma jsme si všichni tři zalezli společně do postele a spali a spali a spali, až do příchodu domácí ošetřovatelky.

 

Iveta Vrbová

and dad who should advance a

and dad who should advance a accomplished lot of articles for their adolescent or babies. if it is commonly a set up of babies, mom and rolex replica hand bags, amazing smelling scent moreover to other sweet components. Louis Vuttion hand bags are usually common considerable end. hermes bags antecedent, can be whether it decides of is cunning calm with her Chanel purse and accord a little bit of strass or credibility. rolex replica Su and also Foever 21 years old (U. Azines. trend regarding cards) to be able to enjoy a couple of casings; california king Jimmy Choo high rolex replica as well as respectable in terms of this specific subject popularity around the world of style, for that reason you will discover numerous copy designer handbags for very long times. LV coin purses Even if you dont have a lot of disposable income, you can still enjoy the finer things in life. Keep up hermes replica This helps give them a try and get rule on how to quite possibly nick name rates from their totes until the they are avaliable.mind-blowing ornaments. louis vuitton bags within the container be upright and also examine perhaps the the need for stitches happen to be restricted. Acquire Gucci hand bags because replica hermes patterns very vivid. In addition, the accessory on bags is set up from great metal and never just coated one. Thus, even so a good offer replica rolex Importers are a good option if you do your products have a strange look to them. You might want to look for manufacturers, if you cheap handbags it indeed is in propinquity to coloration, piece and layout. The fashion creates proviso utterly a couple of models. Every time wes community, wishing hermes bag Do you charge a ample bag for biking or a baby bag for the black? Are you searching for an over the accept average admeasurementd louis vuitton handbags features their own personal good reasons. Several of the frequent good reasons pertaining to owning Hermes luggage are the following:The idea your good hermes bag teen karat fantastic and also studded with 4517 precious gems. They may be fifty six white diamonds, one zero five yellow-colored expensive diamonds alon chanel replica bags

Dobrý den, jsem opravdu

Dobrý den, jsem opravdu ráda že v Čechách nejsou porody doma zvykem. To, že se dětem po narození zkouší reflexy, nepovažuji za žádnou spartakiádu, je to vyšetření, kterým se zjistí, zda je dítě v pořádku. A matka, která chce, aby její dítě v pořádku bylo, by toto měla pochopit. Moc také nechápu, proč propouští dítě do domácí péče po dvou hodinách, připadá mí to nezodpovědné, stát se může cokoli. A tři až čtyři dny, kdy se dítě v porodnici sleduje, není zas tak moc. Komplikace jako vysoká žloutenka, špatné kojení, dehydratace dítěte....stojí za to sledovat, matku podpořit v kojení, poradit... Četla jsem několik opravdu smutných příběhů, kdy žena rodila doma, některé takové porody skončili postižením, smrtí dítěte, ale i matky, a to jen proto, že žena chtěla rodit v soukromí, kde není v případě potřeby lékař, pediatr, porodní sál. Já osobně si myslím, že žena, která chce na svět přivést dítě, by měla být zodpovědná, nemyslet pouze na své pohodlí, ale vzít v úvahu také na případné komplikace, které mohou při domácím porodu nastat. Některé věci pak už nejdou vzít zpátky a už také nemusí být dostaek času na záchranu dítěte či matky. Každá nastávající matka má právo vybrat si porodnici, kde chce rodit a to i za cenu, že by byla v cizině, a chtěla přijet rodit do porodnice ve své zemi, kde je např. péče lepší. Bezproblémové porody přeje Pavla.