__ADV__Zárodky vypěstované pro umělé oplodnění mohou mít část buněk zdravých a část poškozených. Výsledek genetických testů tak do značné míry záleží na náhodě.
Dramatický rozvoj genetiky i embryologie dovoluje lékařům prověřovat dědičnou informaci lidských embryí vzniklých oplozením ve zkumavce. Matce je pak přeneseno jen embryo, které není postiženo dědičnou chorobou nebo jiným defektem dědičné informace.
Výsledky prezentované na společném kongresu Americké společnosti pro reprodukční medicínu a Kanadské společnosti pro plodnost a andrologii, který proběhl v kanadském Montrealu, ale naznačují, že testy dávají někdy odpověď, jež si nezadá s obojakostí věšteb delfské Pythie.
Hledá se zdravý zárodek
Po oplození vajíček matky spermiemi otce jsou vzniklá embrya několik dní kultivována v laboratorních podmínkách. Když se zárodek rozdělí na osm buněk, může z něj embryolog velice opatrně odebrat jednu buňku na genetické testy. Takový zásah embryo přežije a dále se vyvíjí. Odebraná buňka se stěhuje do laboratoře molekulárních genetiků, kteří prověří její DNA.
Pro tento postup se lékaři obvykle rozhodnou v případě, že se v příbuzenstvu rodičů vyskytují dědičné choroby, jako je například cystická fibróza, Duchenneova svalová dystrofie nebo některé poruchy krvetvorby. Genetik vybere na základě výsledků testů embrya, která po rodičích zdědila nenarušené geny a narodí se z nich zdravé děti.
Genetický test odhalí i poruchy dělení dědičné informace, kterými jsou postiženy především starší ženy. Taková chyba při dělení dědičné informace může mít za následek narození dítěte s Downovým syndromem. Toto postižení se projevuje kromě jiného sníženým intelektem a vrozenými vadami srdce.
Embrya postižená jen napůl
Na kongresu vzbudil velkou pozornost referát lékařů z americké společnosti Reprogenetics z West Orange v New Jersey, jež se specializuje na genetické testování lidských embryí. Tým vedený Santiagem Munné v něm popsal vývoj 55 embryí původně označených na základě genetických testů za abnormální.
Embryologové kultivovali v laboratoři defektní embrya několik dalších dnů a genetici pak prověřili dědičnou informaci všech buněk zárodku. Ukázalo se, že mnohé obsahovaly značný podíl buněk se zcela normální dědičnou informací. V průměru dosahoval podíl „zdravých“ buněk 50 procent, u jednotlivých embryí však mohl přesáhnout i 75 procent.
Munné tak nastolil otázku, co vypovídá výsledek testu dědičné informace jedné buňky o zbývajících buňkách embrya. „Špatná“ buňka může pocházet z embrya, které má většinu buněk zcela v pořádku. A naopak.
Embryo, které má většinu buněk postiženo genetickým defektem, se může na základě analýzy náhodně odebrané zdravé buňky jevit jako normální. Osud takových embryí po přenesení do těla matky není zcela jasný.
Mohlo by se embryo během dalšího vývoje zbavit defektních buněk a narodilo by se z něj zdravé dítě? Santiago Munné to považuje za nepravděpodobné. Navrhuje proto embrya s defektními buňkami využít k tvorbě tzv. embryonálních kmenových buněk, od nichž si biologové a lékaři slibují léčbu mnoha závažných onemocnění. Tvorba těchto buněk z normálních lidských embryí naráží na odpor především ze strany věřících.
„Naše výsledky naznačují,že bychom mohli získávat normální buňky z nenormálních embryí. Tyto zárodky by se nikdy úspěšně nevyvíjely, a proto jsou z etického hlediska nejvhodnější pro tvorbu embryonálních kmenových buněk.“
Účastníci kongresu se shodli v tom, že je zapotřebí sbírat další údaje o výsledcích genetických testů lidských embryí a zjistit, jaký je osud embryí, obsahujících buňky s nenormální dědičnou informací.
zdroj: Lidovky.cz
sdílet