Rady venkovského lékaře 3.

Rady venkovského lékaře 3. - obrázek
Rady venkovského lékaře 3. - obrázek

CO SE DĚJE ZJARA V LIDSKÉM TĚLE… 

Jak v kterém. Třeba v tom mém už se toho tak moc neděje. Nebo snad přece? Tak například, když najednou zjistíte, že nějak ubývá  děvčatům slupek oděvu…

Kdyby člověk byl škodolibý, tak by mohl odpovědět jednoduše: Vomáčkové se zjara vždycky zhorší astma, jak to začne všechno kvést, a Dvořáka začnou trápit žaludeční vředy. Ale já dnes nechci být škodolibý. Protože se dívám z okna ordinace a vidím sluníčko a protože vidím, že se v tělech lidských mláďat asi něco děje. Houfují se pode mnou na hřišti. Děti dětí, které jsem léčil, si náhle přestávají hrát podle pohlaví a hrají si dohromady. Už jsem si před léty všiml, že hry distanční, jako vybíjená a přehazovaná, jsou zevním tlakem slunce a vůní kvetoucích stromů a vnitřním tlakem některých hormonů nahrazovány hrami kontaktními, jako je třeba basketbal (většinou jde o důrazný „presing“) nebo ragby (pak jsou ve velké oblibě „mlýny).

Dění v tělech lidských mláďat se projevuje tím, že náhle není problémem dotyčného jedince dostat do koupelny. Nejenže ji vyhledává sám, ale zamyká se tam a tráví tam hodně času. Hormony mu otevřely oči, začal vidět vlastní tělo. To mu signalizuje, že se něco děje, různými změnami a naštěstí to není jen trudovina. S údivem hledíte na dříve skotačící mládě, které se náhle táhne bytem jako sirup, vzdychá a divně hledí. Můj kolega to charakterizoval „čumí jak vemeno z kachny“. Pardon. Proč se to děje všechno na jaře?

Asi je to v přírodě nějak zavedeno. Pročpak by náš pes jinak v únoru měnil srst, proč by se ptáci a zvířata šikovali do párů a náhle měli mláďata. Mají se v rostoucím teple naučit žít na tomto světě, naučit se jíst, naučit se milovat. Možná že po mě, vulgárního materialistu, je právě tato každoroční obnova smyslem chodu této divné planety. Zatím mláďata vyhrávají, znovu se objevila, znovu objevují sebe navzájem a přicházejí na ty krásné rozdíly, jimiž se od sebe liší.

Takže láska? Cynik řekne, že jde jen o vzestup hladin některých hormonů nad referenční rozmezí, nebo zhýralý romantický básník dodá, že jde o kontakt dvou položek či sliznic. Opotřebovaný lékař si v bezesných nocích, a psychiatři se radují, že bude více bodů pro pojišťovnu, jak budou lidem rozmlouvat něco, čemu sami nevěří.

Asi to nebudou jen ty hormony, ale i něco navíc, co se děje v naší mysli. To jemné chvění ve slabinách, ta závrať, ta touha běžet… To přece není jen vzestup určitých (přesně definovaných) chemických struktur v krvi mláďat. Musí to být něco navíc, vždyť když už vanoucí západní vítr přestává být pro nás stříbrným jako pro ně a přináší nám na rozhraní tlakové níže loupání v kloubech, něco z těch bezuzdných mladých let v nás v nás stejně zůstalo. I když už hladiny hormonů nemohou příliš stoupat, těší nás svět, těší nás bytost vedle nás. Jaro budiž pochváleno, ale jen ať není více pohlavních chorob…

Zdroj: Doc. MUDr. Ivan Novák, CSc. - Rady venkovského lékaře

Témata: