Ultrazvukové vyšetření v těhotenství a novinky v mapování vrozených vad II.

Na ultrazvuková vyšetření v první polovině těhotenství navazují pravidelná vyšetření , která nazýváme I. a II.ultrazvukový skríning. I.skríning probíhá cca kolem 20.týdne těhotenství. Jeho cílem je mapovat po strukturálních odchylkách ve vývoji  plodu, změřit velikost mimča a případně   korigovat stáří  těhotenství tak,jak to bylo popsáno v předchozí kapitole a pátrat případně po známkách genetických odchylek ve vývoji plodu. Tento posledně jmenovaný fakt představuje zvláštní kapitolu. V dnešní době již zavádíme moderní kombinovaný skríning, nicméně ještě nějaký čas bude platit a probíhat stávající mapování vrozených vad ( odběr krve v 16.týdnu,tzv. tripple či double test ). Pro ženy, které již absolovují kombinovaný skríning a je negativní znamená UZ I.skríning hlavně pátrání po strukturálních vadách jako jsou např. rozštěpové vady, vrozené vady srdce, ledvin atd., tedy těch vad, které nelze „zachytit“ na základě skríningu biochemického, „krevního“.  Biochemický skrínig  jim dává sice vysokou naději ,že bude plod bez genetické odchylky typu např. Downova syndromu, ale tímto dalším sítem se pravděpodobnost ještě zvýší. Ve srovnání s dosud prováděným skríningem má  tento postup ( moderní kombinovaný skríning a následně UZ kolem 20.týdne ) velmi vysokou pravděpodobnost , že bude plod zcela v pořádku, je cílem ho do budoucna postupně plošně zavést.  Pro ženy, které absolovují biochemický skríning stávající ( a je také negativní ), znamená UZ  I.skríning také – kromě strukturálních vad -  ještě pátrání po genetických odchylkách plodu, také jakýsi druhý stupeň „síta“. V obou případech pátráme po drobných odchylkách – tzv. markerech – genetických odchylek jako je Downův sydnrom.  Zvláště proto by mělo být UZ vyšetření navazující na stávající skríning podrobné a detailní, abychom vyloučili s co největší pravděpodobností jak genetickou odchylku tak i strukturální vadu.Jednotlivé struktury plodu jsou uváděny v různých zkratkách, popisujeme např. čtyřdutinovou srdeční projekci atd.
Při UZ vyšetření , jak jsem u vedl, nejen posuzujeme struktury mimča, ale měříme jednotlivé rozměry, jsou zpravidla uváděny ve výsledcích v anglických zkratkách jako BPD – biparietal diameter – průměr hlavičky, HC – head circumference – obvod hlavičky, AC – abdominal circumference – obvod příčného řezu bříška, případně je využit TTD – transthoracic diameter – průměr hrudníku, no a posledním parametrem je FL -  femur length – délka stehenní kosti. Popisujeme polohu plodu, která je nejčastěji „labilní“, čili neustále se měnící, uložení placenty, která velmi často bývá kolem 20.týdne „dole“, ale nemá to ještě zásadní význam, v naprosté většině případů se  růstem dělohy „vytáhne“ nahoru, popisujeme i množství plodové vody a akci srdeční – zhruba frekvenci ozev za minutu.
Jedná se o vyšetření komplexní, za základě získaných informací o naměřených hodnotách můžeme případně upravit stáří těhotenství dle UZ   ( a tedy i termín porodu ), je-li výsledek naměřených hodnot o týden větší či menší, než stáří dle měsíčků.  Na základě tohoto UZ vyšetření můžeme i říci, je-li plod „v pořádku“ s vysokou pravděpodobností. Nedá se to bohužel nikdy říci 100% , jistotě se můžeme – a to jen přiblížit – kombinací odběru plodové vody a následně prováděného UZ. skríningu.  Bohužel, existuje malá pravděpodobnost, že se vyšetřením nepodaří zachytit odchylku jak genetickou, tak strukturální, dílem díky lidskému faktoru ( bohužel nikdo není neomylný ) a dílem faktoru „technického“( některé vady není možno spolehlivě vyloučit ). Nicméně erudice gynekologů neustále stoupá, kvalitní přístroje má již prakticky každý. Obecně lze říci, že se záchyt vrozených vad neustále zlepšuje.
Dalším pravidelným vyšetřením v těhotenství je tzv. II.UZ skríning. Provádí se cca kolem 30.týdne těhotenství. Jeho cílem již není pátrat po vrozených vadách ( mělo by jasně být již zhodnoceno prvním skríningem ) , cílem je hlavně zhodnotit  růst plodu. Lékař samozřejmě vždy ale stejně přehlédne všechny základní struktury, důležité je určení uložení placenty, polohy plodu, akce srdeční, změření již výše uvedených parametrů, množství plodové vody atd. Získáme hrubý odhad váhy plodu, naměrené parametry již nejsou odrazem stáří plodu, ale jeho velikosti. Např. , jestliže při I.skríningu souhlasilo stáří těhotenství se stářím dle měsíčků (  s tolerancí 1 týdne ) a nyní počítač přiřadí k naměřeným hodnotám např.  o 10 dní více, neznamená to, že se mění termín porodu ( !!! ), ale že plod je „ o něco větší“. To ovšem také neznamená, že plod by měl být nadměrné velikosti, protože růst plodu je nerovnoměrný a může ještě do konce těhotenství „růstově zpomalit“.  Řada lékařů hodnotí při tomto vyšetření průtoky krve pupečníkem, které vypovídají o tom,  jaké je cévní zásobení plodu, tj. dostává-li plod dostatečné množství krve a živin. Toto vyšetření není ale povinné.
Na závěr lze říci, že cílem ultrazvukového vyšetření v těhotenství je podrobně posoudit plod jak z hlediska „růstového“, tak z hlediska genetických odchylek či vrozených vad.  Stávající skríning funguje kvalitně a díky vysoké erudici lékařů se daří snižovat množství vrozených vad. Má-li lékař pochybnost o „normálnosti“ ultrazvukového vyšetření, má možnost odeslat těhotnou na vyšší pracoviště,  přítomná při všech větších nemocnicích, nejvyšší jsou k dispozici při velkých klinických pracovištích. Do blízké budoucnosti bude zaveden kombinovaný skríning, který by měl zachytit ještě více vad a genetických odchylek pomocí krevních odběrů na hranici I.a II.trimestru a UZ vyšetření kolem 20.týdne.