První pomoc při zástavě dýchání - batole a předškolní věk

1. Zjistěte stav vědomí

• hlasitě a zřetelně dítě oslovte, poklepejte mu na rameno, jemně s ním zatřeste,
• pokud není žádná odezva, pro­ vádějte jed­nu minutu KPR a pak přivolejte odbornou pomoc – ZZS (linka 155

↓ Oslovení, pokus o navázání kontaktu s dítětem

↓ Uvolnění dýchacích cest záklonem hlavy

2. Zajistěte volné dýchací cesty

• rychle prohlédněte dítěti ústa, zjevné překážky a cizí tělesa odstraňte špičkami prstů,
• jednu ruku položte dítěti na čelo, proveďte důkladný, ale šetrný záklon hlavy, prsty druhé ruky jemně přizvedněte  bradu, kořen jazyka se přizvedne a uvolní vstup do dýchacích cest,
• takto uvolněné  dýchací cesty můžete udržet např. podložením dítěte přikrývkou pod rameny,
• máte-li podezření na poranění páteře (zvláště došlo-li k bezvědomí v důsledku úrazu), nikdy se nepokoušejte zaklonit dítěti hlavu, může nastat poranění míchy. K uvolnění dýchacích cest použijte tzv. trojitý manévr:

1. své prsty (ukazovák a prostředník)  položte za úhel dolní čelisti,
2. palce vedle sebe na bradu, tahem za úhel a mírným tlakem na bradu dolní čelist povytáhněte,
3. nakonec vysuňte dopředu tak, až se spodní řezáky předsunou  před horní.

• máte-li podezření,  že dítě vdechlo cizí předmět nebo tekutinu z dutiny ústní nebo žaludeční obsah (stav dušnosti vznikl nápadně náhle, např. při jídle, dítě kašle, chrčí, namáhavě dýchá, má zarudlý a naběhlý obličej a krk, nemůže mluvit a ztrácí vědomí), pokuste se odstranit překážku z dýchacích cest následujícími úkony:

–  proveďte 3–5 úderů do  zad u dítěte vleže na boku nebo ve stoje v mírném předklonu,  proveďte několik rázných úderů plochou dlaně mezi lopatky, současně dítě vybízejte, aby usilovně kašlalo. Pokud dušení přetrvává:

–  proveďte 3–5 stlačení hrudníku, postavte se za dítě, svými pažemi obemkněte hrudník dítěte v jeho dolní třetině, jednu ruku sevřenou v pěst uchopte svou druhou rukou nad dolní polovinou  hrudní kosti. Ostře a směrem nahoru několikrát stlačte hrudník dítěte s frekvencí  cca 1× za 3 sekundy.

↓ Uvolnění vdechnutého cizího předmětu z dýchacích cest úderem do zad

Pokud i nadále dušení trvá:

• proveďte 3–5 stlačení nadbřišku, postavte se za dítě, sevřete ruku v pěst a položte ji mezi pupek dítěte a dolní část jeho hrudní kosti. Obejměte  hrudník i druhou rukou, uchopte svou pěst a ostře zatáhněte směrem k sobě a nahoru, úkon opakujte cca po 3 sekundách.

Pozor! Příliš razantní stlačení nadbřišku  je provázeno  rizikem  vyvolání zvracení a poranění nitrohrudních a nitrobřišních  orgánů – jater, sleziny – které mohou za- čít nitrobřišně  a poměrně dlouho skrytě krvácet.

↓ Uvolnění vdechnutého cizího předmětu z dýchacích cest stlačením nadbřišku

↓ Kontrola dýchání u dítěte

• po provedení  jednotlivých  úkonů vždy zkontrolujte ústní dutinu, nedošlo-li k uvolnění cizího tělesa,
• pokud dušení přetrvává, jednotlivé  kroky 1–3× opakujte a zajistěte přivolání ZZS.

3. Zajistěte dýchání

• zjistěte poslechem a pohledem,  jestli dítě dýchá,
• po zjištění bezdeší zahajte okamžitě umělé dýchání. Snažte se tak konat bezodkladně i v poloze či prostředí, ve kterém se postižené dítě nachází – ve vodě, v závalu, v automobilu:
• udržujte volné dýchací cesty záklonem hlavy jednou rukou na čele, bradu přizvedněte  dvěma prsty druhé ruky.

↓ Umělé dýchání u dítěte

• prsty ruky položené  na čele dítěte stiskněte jeho nos a uzavřete jej, otevřete dítěti ústa, nadechněte  se a obemkněte  je pevně svými rty,
• proveďte úvodních pět umělých vdechů, minimálně  dva musí být účinné natolik, aby se při vdechu viditelně zvedl hrudník a následně při výdechu poklesl. Hrudník by se měl pohybovat přibližně tak, jako by se dítě samo spontánně nadechovalo.

Pozor! 
Vdechovaný  objem  vzduchu  nesmí být ani příliš velký, ani příliš malý! Při výdechu dítěte oddalte svá ústa dostatečně od hlavy dítěte a stále sledujte pohyb hrudníčku.

• provádějte  umělé dýchání z plic do plic frekvencí  20 vdechů/min,  tj. 1 vdech za 3 sekundy!
• je-li vaše dýchání účinné, poznáte podle pohybů hrudníku a lepšící se barvy kůže (mizí namodralý nebo šedivý nádech).

4. Zajistěte krevní oběh

• pokud zjistíte, že nejsou přítomny známky krevního oběhu (pohyb, kašel, dýchání), okamžitě zahajte nepřímou srdeční masáž. Principem  je opakované stlačování srdce mezi dvě pevné části kostry, hrudní kost a páteř. Ze srdce je mechanicky vypuzována krev do velkého (tělní oběh) i malého oběhu (plicní oběh),

↓ Nepřímá masáž srdce u dítěte

•  dítě musí vždy ležet na zádech na pevné podložce,  nevhodná je postel, měkká matrace apod.
• nepřímou  srdeční masáž provádějte  jednou rukou v dolní třetině hrudní kosti dítěte,
• prsty směřují kolmo k hrudní kosti, horní končetinu mějte napnutou v lokti a kolmo k ose těla, ruku nevzdalujte od hrudníku,
• stlačujte hrudní koš dítěte vahou horní poloviny svého těla, hrudník je třeba promáčknout o jednu třetinu jeho předozadního  průměru,  cca o 3 cm,
• stlačujte hrudník plynule – tento způsob nejlépe  zajišťuje průtok krve mozkem a ostatními orgány. Stlačování hrudníku nesmí být nahrazeno údery!
• hrudník stlačujte pravidelně frekvencí  100 stlačení/min. Udržujte poměr vdechů a stlačení 2 : 30.
• na dva umělé vdechy proveďte v masáži krátkou přestávku,
• po každých 3–5 cyklech zkontrolujte, zda nedošlo k obnově dýchání a krevního oběhu.

5. Uložte dítě do  stabilizované polohy

Jsou-li vaše předchozí  kroky úspěšné a dojde-li k obnově dýchání a krevního oběhu, uložte dítě do stabilizované polohy následujícím  způsobem:

• dítě uložte vodorovně na záda, klekněte si vedle něj, má-li brýle, sejměte je, vyndejte pevný obsah z jeho kapes,
• narovnejte  jeho dolní končetiny, paži dítěte bližší k vám uložte v pravém úhlu k tělu, pokrčenou  v lokti rovněž do pravého úhlu a s dlaní položenou  vzhůru,
• paži od vás vzdálenější položte dítěti přes prsa, hřbet této ruky podržte dítěti na tváři,