Většina myšlenek těhotných žen se vztahuje k dítěti dosud ještě ukrytému v děloze. Je důležité, aby těhotná věděla, co vše se zrovna s budoucím miminkem v jejím těle děje, jak mu může prospět, a naopak na co si má dávat pozor.
Popis pravidelného průběhu těhotenství je rozdělen do dvou období: období zárodku a období plodu. Vývoj zárodku (odborně embryonální období) budeme sledovat po týdnu, vývoj plodu (odborně fetální období) pak po měsíci.
Popis jednotlivých stadií těhotenství je mírně komplikován číslováním jeho týdnů. Těhotenství se na první pohled nesmyslně začíná počítat od doby, kdy žena ještě těhotná nebyla. Podle zvyklostí se na celém světě těhotenství počítá od prvního dne poslední menstruace (proto je ve vaší dokumentaci údaj značen zkratkou PM).
U většiny žen je menstruace posledním spolehlivým časovým údajem, ze kterého může výpočet délky těhotenství vycházet. Proto se porodní asistentky a lékaři dohodli počítat stáří těhotenství podle poslední menstruace budoucí maminky. Jedná se tedy o konvenci neboli o dohodnutý postup.
Hovoří se proto o »dvou stářích« dítěte, a to:
→ podle menstruace matky: menstruační stáří zárodku nebo plodu (gestační stáří),
→ podle doby oplození: embryonální nebo fetální stáří (jedná se o skutečné nebo také anatomické stáří).
Délka těhotenství se podle dlouhodobých zvyklostí udává v týdnech a v tzv.
lunárních měsících. Lunární měsíc je kratší než měsíc kalendářní, je pouze 28denní. Výpočet se tak provádí proto, že i menstruační krvácení se u ženy dostavuje ve stejných, obyčejně 28denních cyklech. Těhotenství trvá, je-li vztahováno k prvnímu dni poslední menstruace, při pravidelném 28denním menstruačním cyklu 280 dnů, tj. 40 týdnů, což je 10 lunárních měsíců. Deset lunárních měsíců je zhruba 9 měsíců kalendářních. Porod lze očekávat 281. den.
Ve skutečnosti těhotenství začíná okamžikem splynutí spermie s vajíčkem po ovulaci. Vztahováno k tomuto ději trvá těhotenství 267 dnů. Porod lze očekávat 268. den po ovulaci nebo oplozovací souloži.
V naší knize se budeme držet ve světě dohodnutých pravidel a budeme vždy udávat stáří dítěte podle jeho gestačního stáří neboli stáří vypočítaného podle menstruace. Dítě tedy ve skutečnosti bude o 2 týdny mladší. I ultrazvukové přístroje jsou konstruovány tak, aby udávaly výpočet podle menstruačního stáří. Avšak bude-li potřeba, zejména při popisu začátku vývoje dítěte, vždy upozorníme, zda popisujeme embryonální, nebo fetální věk.
Proč používáme termíny zárodek (odborně embryo) a plod (odborně fétus) a od toho odvozené vlastnosti zárodečný (odborně embryonální) anebo plodový (odborně fetální)?
Vývoj dítěte v děloze matky se dělí na dvě období:
→ vývoj zárodku: prvních 8 týdnů po oplodnění vajíčka (odborně embryo, embryonální),
→ vývoj plodu: od 9. týdne po oplodnění do porodu (odborně fétus, fetální).
Je začátek poslední menstruace spolehlivým údajem?
Údaj o začátku těhotenství může být nespolehlivý, neboť závisí na tom, zda si těhotná pamatuje na událost poslední menstruace (zkratka PM), ke které došlo třeba před dvěma, třemi i více měsíci. Navíc mohla být menstruace zaměněna za krvácení v době očekávané menstruace, a přitom šlo třeba jen o slabé krvácení (»špinění«), které způsobilo uhnízdění oplodněného vajíčka v děloze. Spolehlivou metodou stanovení počátku těhotenství, přesného stáří zárodku, je pouze ultrazvukové vyšetření.
Lékař se nemůže vždy spoléhat na údaj o poslední menstruaci poskytnutý těhotnou. Obzvláště ne v případech, kdy je určení trvání těhotenství výjimečně důležité (např. když je těhotenství rizikové nebo dokonce patologické). V takových případech se délka těhotenství odhaduje pomocí srovnání všech dosavadních ultrazvukových vyšetření.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet