Může se zestárlý a nemocný lidský organismus obnovit?
Mozek, ledviny, plíce a srdeční sval se vytvářejí ve striktně vymezeném raném stádiu embryonálního vývoje a v dospělosti neobsahují takové množství kmenových buněk, které by bylo dostatečné pro regeneraci. Jejich poškození proto vede k rozsáhlému zajizvení, přestavbě tkáně a k závažným výpadkům funkce.
Zjištění, že náhrada tkání s omezenou regenerační schopností pomocí kmenových buněk pocházejících z dané tkáně by byla velice obtížná, dalo impuls úvahám a snahám zaměřeným na využití kmenových buněk.
Podle badatelů by však skutečný průlom znamenalo, kdyby se podařilo „přimět“ organismus, aby sám opravoval svá poranění a nahrazoval buňky ztracené v důsledku nemoci, zranění nebo prostě stárnutí. K tomu není potřeba izolovat a čistit kmenové buňky, není nutný žádný donor, který se tak obtížně hledá, není nutno ani blokovat imunitní systém přijímajícího organismu. Jestliže jsou kmenové buňky přítomny v každé tkáni, stačí „jen“ umět je na odpovídajícím místě a v odpovídajícím čase aktivovat. (V případě pacientů trpících dědičnými chorobami postihujícími i kmenové buňky se tato metoda samozřejmě využít nadá.) Jinými slovy: musíme se naučit, jak lze řídit dělení a diferenciaci kmenových buněk v jejich vlastním mikroprostředí. Jde o velkorysý výzkumný program na několik desetiletí, ale i ten nejmenší výsledek dosažený na tomto poli bezpochyby stojí za vynaložené duševní a materiální náklady.
Zdroj: Cryo-Save CZ
sdílet