__ADV__Výzkum kmenových buněk nezůstal nic dlužen své pověsti rychle se rozvíjejícího vědního oboru. Během několika týdnů, jež uplynuly od chvíle, kdy šel do tisku hlavní článek červencového čísla časopisu National Geographic - http://www.national-geographic.cz/detail.asp?id=996#tem2 , bylo ohlášeno několik důležitých objevů - a s nimi také několik významných politických mezníků.
19. května 2005 ohlásili vědci pracující pod vedením Woo Suk Hwanga z národní univerzity v Soulu, že vytvořili jedenáct lidských embryí, která jsou genetickými dvojčaty pacientů trpících různými chorobami. Z nově vytvořených embryí úspěšně extrahovali kmenové buňky, což je první důležitý krok na cestě k terapeutickému klonování. Významné je, že tohoto úspěchu dosáhli s pozoruhodnou efektivitou.
V roce 2004 tento tým jako první na světě odvodil linii kmenových buněk z klonovaného lidského embrya. Badatelé tehdy potřebovali téměř 250 lidských vajíček, aby získali jediné dostatečně zdravé embryo, které vytvořilo cenné buňky. Tentokrát jim k získání jedné buněčné linie postačilo v průměru pouze 17 darovaných vajíček.
Drobná změna metodiky přinesla téměř desetinásobné zvýšení účinnosti. Tolik vajíček se obvykle získává při jediném běžně prováděném cyklu stimulace vaječníků, k němuž dochází při umělém oplodnění. Z toho vyplývá, že již prostřednictvím již zavedeného a užívaného léčebného postupu lze pro pacienta poprvé v historii vytvořit přirozeně dorůstající kolonii geneticky kompatibilních kmenových buněk. Terapeutické klonování díky tomu přestalo být hypotetickou možností a mezinárodní soutěžení ve vývoji nových terapií dostalo nové obrátky, když korejská vláda oznámila, že na výzkum uvolní ještě více peněz.
Stejného dne oznámila Alison Murdochová, lékařka zabývající se léčbou neplodnosti v Centru pro život v anglickém Newcastlu, že se jí konečně podařilo vytvořit klonované lidské embryo z ne zcela dokonalých vajíček, jejichž užití jí v současné době dovolují britské předpisy. Uvedla, že potíže, které musela překonat, svědčí o tom, že užití čerstvých vajíček je mnohem výhodnější. Naznačila také, že pokud má Velká Británie v tomto vědním odvětví držet krok se státy jako je například Jižní Korea, měl by britský úřad pro umělé oplodnění a embryologii povolit vědcům používat zdravá a čerstvá vajíčka.
Na politickém kolbišti se do dějin zapsala Sněmovna reprezentantů USA, když schválila zákon o rozšíření výzkumu kmenových buněk. Tento zákon zmírní omezení, která prezident George W. Bush v srpnu roku 2001 uvalil na financování výzkumu kmenových buněk z federálních zdrojů. Přestože prezident Bush několik dní předtím pohrozil, že pokud se mu zákon dostane na stůl, bude jej vetovat, hlasovalo pro přijetí zákona 238 poslanců, mezi nimi i 50 republikánů. Proti zákonu hlasovalo 194 poslanců. Vůdce senátní většiny chirurg Bill Frist nyní rozhodne, zda a kdy předloží stejně formulovanou senátní verzi zákona k hlasování v Senátu. V loňském roce podepsalo 58 senátorů dopis pro prezidenta Bushe s žádostí o uvolnění pravidel výzkumu kmenových buněk. Z toho lze soudit, že zákon má v Senátu značnou šanci na schválení. Kdyby prezident Bush využil právo veta, bylo by to poprvé v jeho prezidentském úřadu, a není jasné, zda by se v Kongresu našlo dost hlasů k jeho přehlasování.
Pokud bude výzkum pokračovat současným směrem, etické a politické problémy se možná vyřeší díky technickému pokroku. Nejméně tři výzkumné týmy ve Spojených státech a Austrálii nedávno ohlásily povzbudivé výsledky, z nichž vyplývá, že lze vytvořit embryonální kmenové buňky - nebo přinejmenším buňky, které jsou jim funkčně rovnocenné -, aniž by přitom bylo nutno vytvořit a ničit embrya. Zbývá ještě překonat několik překážek, ale současné výzkumy naznačují, že možná není tak daleko doba, kdy dokážeme proměnit obyčejné buňky - pocházející například z kůže člověka - v individualizované kmenové buňky, ze kterých se stanou náhradní tkáně pro různé nemocné orgány.
Rick Weiss pro NG.com
zdroj: ARCHIV BUNĚK
sdílet