První pomoc dítěti

první pomoc dítětiNastávají situace, kdy o životě nebo kvalitě života dítěte rozhodují minuty, někdy okonce vteřiny. Úrazy, masivní krvácení, šokové stavy, záchvaty s bezvědomím  zástavou dýchání a krevního oběhu – to jsou příklady, které představují největší nebezpečí. Pokud takové okolnosti nastanou, je bezodkladně nutné zahájit zv. život zachraňující úkony. O záchraně zdraví dítěte pak rozhodují první okamžiky odávání první pomoci. V naprosté většině případů je na místě nehody laik  ten provádí i zásah. Příjezd odborné zdravotnické pomoci lze očekávat nejdříve o několika minut po příhodě, resp. jejím ohlášení. Dojezdové časy zdravotnické záchranné služby (často používaná zkratka ZZS) jsou ve velkých městech průměrně 8,5 minuty, na venkově okolo 15 minut i více. Záleží na dostupnosti v terénu a na ktuálních možnostech ZZS.

K tomu, abychom mohli správně a účelně poskytnout první pomoc a podat
dostatečnou zprávu ZZS, je zapotřebí získat dostatek informací. Proto
nejprve:

 

 

  • prohlédněte rychle, ale důkladně místo nehody, snažte se nalézt všechny zraněné, případně zajistěte materiál k dalšímu šetření (tuby od léků při podezření na otravu, stejně tak zbytky hub, neznámé chemikálie apod.),
  • vyslechněte okolnosti příhody od postiženého dítěte samotného nebo od svědků nehody,
  • vyslechněte subjektivní obtíže dítěte (bolest, nevolnost, slabost, žízeň, pocit horka, pocit chladu, ztráta či porucha hybnosti, ztráta čití, ztráta paměti apod.),
  • dítě důkladně prohlédněte – v první řadě se pokuste vyhodnotit známky základních životní funkcí, stav vědomí, dýchání a krevní oběh. Jednotlivé kroky budou v následujícím textu podrobně vysvětleny. Je nutné soustředit pozornost na oblast, kde dítě udává bolest. Následuje celková a systematická prohlídka jednotlivých částí těla, od hlavy dolů: hlava – krk – páteř – hrudník – břicho – horní končetiny – dolní končetiny. Pátráme po skrytých poraněních pod oděvem, především po krvácení.

 

 

Ze všech pevných i mobilních telefonních linek lze bezplatně volat
zdravotnickou záchrannou službu na lince 155 nebo na lince tísňového
volání 112. ezbytnou součástí poskytnuté laické první pomoci, především při kritických tavech, je včasné a správně provedené přivolání kvalifi kované a profesionálně vybavené zdravotnické záchranné služby.

 

 

 

 

  • Co nejpřesněji uveďte lokalizaci místa nehody (silnice, adresa domu), orientační body a možné přístupové cesty.
  • Sdělte charakter nehody (autonehoda, pád z výšky, otrava), udejte (znáte-li) čas jejího vzniku, riziko ohrožení dalších zúčastněných.
  • Uveďte počet postižených, přibližný věk a jejich pohlaví, popište co možná nejpřesněji charakter jejich zranění.Uveďte své jméno a zpětné telefonní spojení. Nikdy neukončujte hovor dřívenež operátor ZZS, umožněte mu položit doplňující dotazy.

Nastane-li život ohrožující situace, ocitá se velmi často i sám zachránce ve stresové situaci. Je důležité zachovat chladnou hlavu a nepropadat panice. Komunikace nejen se ZZS, ale i s okolím by měla být pokud možno bez emocí a zřetelná.