MYSLIVECKÝ BÁL
Myslivecký bál u nás na vsi. Řeknete si - co je na tom pozoruhodného, už jsme to zažili a viděli i u Formana. Hrůza, malost národa českého, na vsi i vůbec. Tak pozor. Mezi hasiči a myslivci na vsích jsou rozdíly. Zatímco hasiči jen občas hasí a jinak pomáhají tu či onde lidem při autohaváriích a záplavách, tak myslivci žijí souvislou spolkovou činností. Krmí zvěř, počítají zvěř, pečují o to, aby nebyla nemocná. Pečují o les, shánějí krmení pro zvěř. Hony jsou jen šlehačkou na dortu. Ty obyčejné hony ve volné přírodě (ne ty nóbl pro prominenty nebo platící cizozemce v oborách) jsou většinou spíše procházkou, zpestřenou zahájením a zakončením v restauraci.
Zde bych vážené myslivce prosil jako lékař,aby se občerstvovali hlavně na začátku a v průběhu honu nealkoholicky. Ať nedojdou naplnění černé žerty přejnosti, která Lidové myslivecké sdružení zkracuje jako lidolovci – dvacet pět do lesa, dvanáct z lesa. Uloveno je něco zajíců a jinak většinou zvěř pernatá, do přírody předtím amatérskými myslivci nasazená. Tedy spíše sklizeň než drancování. Pokud jde o zvěř větší (omlouvám se, nejsa myslivcem, neumím odbornou terminologii a jediné,co ze zvyků myslivestva ovládám, je pití levou rukou), tak moje utrpení nad střelením laně hledící na lovce vyčítavým hasnoucím laním okem je většinou vysvětleno buď nemocí zvířete, nebo prostým faktem, že i tato krásná zvěř, je-li přemnožena, je nebezpečím lesu a druhotně tak i sama sobě. A po pár lovech zase práce, krmení, péče o zvěř, péče o les.
A konečně jednou do roka myslivecký bál. Na rozdíl od hasičského řada předností. Sál vyzdobený vonícím chvojím. Tombola mnohem zajímavější (letos prosím tři daňci, porce z vysoké, kaneček a nepřeberné množství bažantů, o mysliveckých salámech a šampaňském ani nemluvě) a malebně uložená na jesličkovém lešení pokrytém chvojí. Paní hostinská vaří mufloní guláš a ke cti přichází v posledních letech opomíjená Myslivecká, samozřejmě připíjíme levou rukou. Veřejnost se vytančí, nikdo se nepere, myslivci si vydělají na vstupném i na tombole – a zase bude na krmení pro zvěř a na pivo pro lovce a kdoví na co ještě. Tedy idyla a spokojenost. Téměř všeobecná. S jednou výjimkou. Manželky myslivců.
Takový myslivec v pátek začíná zdobit sál, což pokračuje v sobotu přes den včetně přípravy tomboly, a v neděli odstrojuje sál, dojídá guláš, počítá, co jim to vyneslo, a hodnotí. A to vše v restauraci. Divíte se paním myslivcovým? Ale, dámy, spolkněte to, vždyť je to jednou do roka a my ostatní jsme rádi.
sdílet