Výživa těhotných

Svou výživu by však měly během těhotenství podstatně zlepšit ženy, které jsou nedostatečně živené až podvyživené, nebo naopak mají nadváhu či obezitu, nebo ženy, které praktikují alternativní směry ve výživě, drogově závislé, alkoholičky, kuřačky apod. Riziko pro optimální vývoj plodu může nastat i v případě žen sociálně slabých, kde nepříznivá finanční situace může být příčinou nedostatečné pestrosti přijímaných potravin. Zvláštní výživovou péči během těhotenství vyžadují i ženy, které musí ze zdravotních důvodů dodržovat speciální dietní režimy vylučující některé potravinové skupiny, kdy nastává nutnost zabezpečit potřebné živiny jinými zdroji.

Z hlediska vývoje plodu je velmi vhodné započít s nutriční přípravou již před těhotenstvím. Bylo dokumentováno, že optimální hmotnost ženy (BMI v rozmezí 18,5–25 kg/m2) je spojena s nejnižším rizikem pro vývoj plodu a pro zdraví matky. Je také velmi vhodné, aby žena nevstupovala do těhotenství s vyčerpanými zásobami živin, což např. nastává při nevhodně sestavených a dodržovaných redukčních dietách nebo při dodržování diet, které z nejrůz­něj­ších důvodů zcela vylučují některé potravinové skupiny.

Proto se doporučuje, aby alespoň v po­sled­ních 3 měsících před plánovaným těhotenstvím měla žena stabilní hmotnost a dobře vyváženou a pestrou stravu. Během vlastního těhotenství je třeba zabezpečit optimální příjem celkové energie, který se dá podstatnou měrou kontrolovat žádoucím vývojem váhového přírůstku během těhotenství.

Dále je třeba věnovat pozornost dostatečnému příjmu bílkovin a správnému výběru tuků. Z dalších živin mohou nastávat problémy – a to i v našich normálních podmínkách – s dostatečným hrazením kyseliny listové, železa, jódu, vápníku a vita­minu D.
Jejich nedostatek během těhotenství může pak mít závažný dopad na vývoj plodu a zdraví matky.

Autoři: MUDr. D. Müllerová, Ph.D., Prof. MUDr. Z. Brázdová, DrSc.
z knihy prof. MUDr. Antonína Pařízka, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015