Potřeba vitaminů a minerálních látek

Potřeba vitaminů a minerálních látek - obrázek
Potřeba vitaminů a minerálních látek - obrázek

Těhotná žena potřebuje více než kdy jindy dostatečný přísun vitaminů a minerálních látek. Toho docílí pestrou skladbou stravy. Se zastoupením všech potravinových skupin v našich podmínkách je tedy žádoucí dbát také na dostatečné zastoupení rostlinné stravy. 

Celkově se doporučuje minimálně 400 g ovoce a zeleniny denně, z čehož se klade důraz na její pestrost a omezení ztrát vitaminů kulinářskou úpravou. Zeleninu je vhodné konzumovat částečně v syrovém stavu, dobře omytou, jinak upřednostňovat vaření v páře, blanšírování, konzervaci mražením apod.

Z vitaminů a minerálních látek, které svým nedostatečným zastoupením ve výživě těhotné mohou mít závažný dopad na vývoj plodu, jde zejména o kyselinu listovou. Je důležitá pro dělení buněk a tudíž pro celé těhotenství. Nejvážnější důsledky však má její nedostatek na samém začátku těhotenství, většinou u žen, které mají genetickou vnímavost a zhoršený metabolismus kyseliny listové. Podezření na tyto odchylky je v případě opakovaných spontánních potratů. Tuto poruchu dnes u nastávající matky pomáhá potvrdit genetické vyšetření.

Nejrozšířejnější poruchou zasahující v různé intenzitě asi 50 % populace je tzv. MTHFR mutace. Jedná se o vrozenou poruchu, kdy tělo neumí dostatečně přeměnit (metabolizovat) kyselinu listovou přijímanou ve stravě na aktivní formy, tzv. foláty. Až foláty se totiž využijí pro dělení buněk a jejich hladina v těle matky je zásadní pro prevenci vývojových vad a další pochody v těle. Nedostatek kyseliny listové resp. folátů může dále způsobovat těžké vrozené vady plodu, v mírnější formě pak může docházet ke zpomalení vývoje plodu či k předčasnému porodu.

V některých zemích se doporučuje dodávání kyseliny listové v podobě doplňku stravy v dávce 400 µg denně po celou dobu těhotenství všem, tj. i nerizikovým těhotným ženám. K nejdůležitějším potravinovým zdrojům kyseliny listové patří: košťálová, listová a kořenová zelenina, jižní ovoce a drobné bobulovité ovoce a lesní plody, dále ořechy a semena, droždí, luštěniny, obiloviny, zvláště obohacené kyselinou listovou, jako je tomu u mnoha snídaňových cereálií (obohacené corn - flakes). Nešetrnou kulinářskou úpravou se kyselina listová ničí. Hodně kyseliny listové je také obsaženo v játrech a vnitřnostech, které však těhotným nejsou příliš doporučovány. 

Nejrozšířenějším a častým nutričním deficitem během těhotenství (nejčastěji mezi 12. a 25. týdnem) je nedostatečný přísun železa. Jeho následkem je chudokrevnost matky. To přispívá ke zhoršenému vývoji plodu, což se projevuje jeho nedonošeností, nízkou porodní hmotností a zvýšením rizika úmrtnosti novorozence. U matky jsou pak patrné projevy únavy, bolesti hlavy, dušnosti a zvyšuje se riziko infekčních komplikací během šestinedělí. V rozvojových zemích přispívá i k zvýšené úmrtnosti žen po porodu.

V našich podmínkách je vysoká úroveň prenatální péče, kdy se u každé nastávající matky vyšetřuje krevní obraz a hladina hemoglobinu; jestliže je nižší než 110 g/l a zejména klesne-li pod 100 g/l, doporučuje lékař doplnění železa jeho farmakologickými preparáty. Hlavní potravinové zdroje železa jsou: libové maso, pokrmy z krve zvířat, jako jsou jelítka, tlačenky, dále játra, žloutek. Z těchto potravin a pokrmů se železo velmi dobře vstřebává. Z rostlinných zdrojů se železo všeobecně vstřebává hůře pro přítomnost oxalátů, ftalátů a polyfenolů.

S nedostatkem železa se také často sdružuje nedostatek zinku. Je vyvolán nedostatečným zastoupením podílu potravin živočišného původu a také k němu může dojít při léčbě chudokrevnosti velkými dávkami železa bez doplňování zinku, kdy se omezuje vstřebávání zinku ve střevě. Také u veganek či makrobiotiček dochází ke sníženému vstřebávání zinku z důvodu vysokého zastoupení rostlinné stravy s obsahem vlákniny a kyseliny fytové. Nedostatek zinku se projevuje zvláště u geneticky predisponovaných žen těžkým poškozením plodu, v mírnější formě pak poruchou růstu plodu, kožními projevy a oslabenou imunitou u novorozence. V našich současných podmínkách již obvykle vzhledem k pravidelné jodidaci nehrozí riziko nízkého přívodu jódu a v jeho důsledku poškození vývoje plodu během těhotenství.

 

Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015