Význam kyseliny listové v těhotenství

Význam kyseliny listové v těhotenství - obrázek
Význam kyseliny listové v těhotenství - obrázek

Kyselina listová je ve vodě rozpustný vitamín ze skupiny B-komplexu. Je nezbytná pro syntézu nukleových kyselin v buněčném jádře, při krvetvorbě a zvláštní význam má pro normální růst a vývoj plodu. Přirozeně je obsažena především v listové zelenině (špenátbrokolicerůžičková kapusta apod.). Dobrými zdroji jsou i kvasnice a z živočišných produktů játra. Vařením se jí však zničí až 95 %. 

V těhotenství se její potřeba zvyšuje. Před otěhotněním je doporučený denní příjem tohoto vitamínu přibližně 0,2 mg denně, v těhotenství je vhodné užívat vyšší dávky, přibližně dvoj- až trojnásobné, tj. 0,4 – 0,6 mg denně. Uvedené dávky lze dosáhnout jen významně vyšším přívodem uvedených potravin. Ani násobně vyšší příjem, např.ve formě tablet, však na druhé straně není pro lidské tělo či plod toxický, nadbytečné množství se vyloučí močí.

Zatímco v období mimo těhotenství je potřeba tohoto vitamínu relativně dostatečně pokryta jejím přísunem v potravě, v těhotenství je její dodávka běžnými potravinami – především pro zdárný vývoj těhotenství – nedostačující. Jak se ukazuje, uvedené platí ještě v období plánování početí. Její nedostatečný přívod může s sebou nést všechny níže uvedené souvislosti, tj.např. riziko vzniku vývojových vad . Je prokázáno, že užívá-li žena kyselinu listovou více jak rok, má  významně nižší pravděpodobnost vzniku předčasného porodu (samozřejmě, pokračuje-li v užívání dále v těhotenství).

Bohužel, při kratším než ročním užívání  před početím užitek stran předčasného porodu  není prokázán. Pakliže žena otěhotní, její užívání od počátku těhotenství vede dále ke snížení rizika vrozených vad neurální trubice, a pravděpodobně i vad urogenitálního traktu, srdce  a  rozštěpových vad břišní stěny. Pokud bychom měli hodnotit délku užívání před početím stran snížení rizika  uvedených vrozených vad, zatím není přesně známa „ideální“ doba, ale lze předpokládat, že se bude jednat o měsíce a v těhotenství je pak vhodné pokračovat minimálně do úrovně prvního trimestru, není však na překážku pokračovat až do období porodu.

FolGravid® je doplněk stravy navržený na míru budoucím i novopečeným maminkám (je určen pro období těhotenství i kojení). Díky svému výjimečnému složení, které je charakterizováno obsahem jen toho nejdůležitějšího, a to nezbytné kyseliny listové a 70% kyseliny dekosahexaeové (DHA) z kvalitního rybího oleje, FolGravid® přispívá k zajištění normálního průběhu těhotenství. 

Přispívá k růstu zárodečných tkání během těhotenství, podílí se na procesu dělení buněk, přispívá k normální krvetvorbě, syntéze aminokyselin a jeho složení také podporuje správnou činnost mozku a zraku miminka před i po narození. Pro dosažení optimálního účinku stačí užívat pouze 1 tobolku FolGravidu® denně.

 
Pro správné působení kyseliny listové v lidském těle je potřebná normální funkce enzymů, které ji zpracovávají do tzv.biologicky aktivní podoby. Touto chemickou látkou je především tzv. 5-methyltetrahydrofolát (zkráceně metafolin), který se z kyseliny listové vytváří několikastupňovou chemickou reakcí. Nejdůležitějším enzymem, který přeměňuje kyselinu listovou, je tzv. methyltetrahydrofolátreduktáza – zkráceně MTHFR. Přibližně 12 - 40% populace má přitom různě závažnou poruchu působení tohoto enzymu, která vede ke snížení tvorby aktivního folátu – metafolinu.  Metafolin je důležitou chemickou látkou, která ovlivňuje odstraňování pro tělo toxické chemické látky – homocysteinu.  

Existují dvě základní formy nedostatečného přísunu kyseliny listové do organismu:

  • absolutní, nedostatečným přívodem v potravě – a to platí i při vyšší potřebě tohoto vitamínu  v těhotenství, kdy je nutné příjem zvýšit na výše uvedené dávky
  • relativní, kdy u nemalého procenta lidí je přísun sice dostatečný, ale díky chybě při zpracování listové kyseliny v organismu –  MTHFR mutacích – není přísun aktivní chemické látky – metafolinu - adekvátní a souvislosti jsou pak stejně nepříznivé, jako v první  skupině.

V současné době již víme, že je mutace MTHFR - a tedy relativní nedostatek kyseliny listové - prokazatelně spojena s rizikem růstového zpomalení vývoje plodu, opakovaného potrácení a rizikem nitroděložního úmrtí plodu. To samozřejmě neznamená, že všechny nosičky mutace MTHFR mají automatickou jistotu, že je uvedená komplikace „potká“, ale dle dostupných dat je riziko různě významně vyšší než u žen, které uvedenou mutaci nemají. 

O kyselině listové je již řadu let známo,že její užívání prokazatelně snižuje riziko vrozených rozštěpových vad neurální trubice a také srdečních vad a urogenitálního traktu. Protože je metafolin aktivní látkou, která se z kyseliny listové v těle vyrábí a v populaci jsou  až desítky procent lidí, kteří metafolin vyrobit „neumí“ v dostatečném množství, užívání metafolinu může snížit riziko vzniku vývojových vad efektivněji.

Více jak roční užívání kyseliny listové snižuje riziko předčasného porodu. Ze stejného důvodu, který je uveden výše,více jak roční užívání metafolinu před početím se může  podílet na snížení rizika předčasného porodu.

Jak metafolin užívat a které skupiny těhotných z něj především budou mít prospěch?

Pokud se jedná o zdravé ženy, metafolin v podstatě v užívání nahrazuje prostou listovou kyselinu, a proto je vhodné při plánování početí užívat ho jistě v řádu měsíců s vědomím, že jeho užíváním snižujeme riziko všech uváděných komplikací. Totéž platí i u žen s různými anamnestickými komplikacemi, např. s výše uváděnými vrozenými vadami plodu, opakovaným potrácením či růstovým zpomalením vývoje plodu a nitroděložním úmrtím plodu. U žen s anamnézou předčasného porodu ještě déle, řádově rok. V obou případech, tj. jak u žen s anamnestickými rizikem či bez něj, je  pak vhodné pokračovat v užívání v těhotenství dále, až do období porodu.