Pro člověka je příznačná relativně dlouhá doba vývoje plodu, která poskytuje dostatečný čas na vývoj mozku. Dále současně u lidí vidíme velkou přizpůsobivost adaptace metabolismu matky během těhotenství i malou náročnost na navýšení potřebné energie.
V našich běžných podmínkách, kdy jde většinou o energeticky dostatečnou výživu, se doporučuje navýšení energetického příjmu nad obvyklý příjem u dobře živené ženy teprve od 10. týdne těhotenství. To znamená u ženy s převažující lehkou fyzickou aktivitou navýšení jejího navyklého příjmu zhruba o 1/10 (o 0,8 MJ denně).
Větší navýšení energie vyžadují ženy podvyživené, těhotné mladší 18 let, ženy s vícečetným těhotenstvím nebo ženy s nedostatečným váhovým přírůstkem. Nedostatečný příjem energie a hlavních živin je rizikem pro nesprávné prospívání plodu, zpomalení jeho vývoje, časté jsou spontánní potraty, předčasný porod nebo novorozenec s nízkou porodní hmotností. Výjimkou nejsou ani častější vývojové vady, jak to bylo prokázáno při hladomorech i v nedávné evropské historii (Leningrad, Finsko za 2. světové války).
Nadbytečný příjem energie však také není žádoucí, za optimální příjem energie se považuje stav, kdy žena vstupuje do těhotenství s normální tělesnou hmotností a přibírá od 10. týdne 0,5 kg za týden. Zvýšená potřeba bílkovin zhruba alespoň o 10 g denně během těhotenství je důležitá hlavně u žen, které z nějakého důvodu mají obvyklý příjem bílkovin hraniční nebo nižší než je v běžné populaci zvykem (vegetariánky, energeticky omezené redukční diety, metabolické poruchy jako např. fenylketonurie apod.).
Dostatečný příjem bílkovin podporuje růst plodu, s omezením příjmu bílkovin se snižuje porodní hmotnost dětí. Z hlediska doporučení zastoupení a výběru tuků během těhotenství je třeba zabezpečit přívod esenciálních mastných kyselin důležitých pro rozvoj nervové tkáně a mozku plodu. Jde zejména o kyselinu arachidonovou a další nenasycené esenciální mastné kyseliny. Jejich zdrojem je libové maso, žloutek, tučné ryby, listová zelenina, rostlinné oleje.
Těhotné ženě nejsou doporučovány tzv. transmastné kyseliny z obavy vyvolání předčasného porodu. Ty vznikají ve větší míře při výrobě margarinů zastaralou technologií hydrogenací rostlinných tuků. Moderní margariny je již téměř nemají a producenti tuto skutečnost také často deklarují na svých obalech. Při výběru margarinů je také vhodné jednotlivé druhy střídat, aby se dosáhlo pestrosti jednotlivých mastných kyselin, protože různé druhy margarinů mají jiné vzájemné zastoupení hlavních tříd nenasycených mastných kyselin. To platí i při výběru rostlinných olejů. Zároveň by se měl respektovat jejich doporučovaný způsob užití, tj. např. ke smažení, fritování apod. Těhotná žena by se měla vyvarovat přepalovaných olejů a jejich opakovaného použití např. při smažení.
Během těhotenství není doporučováno drasticky omezovat příjem cholesterolu z potravy. Cholesterol je nesmírně důležitý pro vývoj plodu a žena je schopna si ho tvořit po dobu těhotenství ve vyšším množství. Pro zdárný vývoj těhotenství jsou také potřebné větší hodnoty cholesterolu v krvi matky, než jaké jsou považovány za normální v ostatních obdobích života. Přitom však není doporučováno zbytečné navyšování živočišných tuků a upřednostňování tučných a sladkých jídel, tzv. prázdných kalorií, které mají na jednotku energie malý obsah vitaminů a minerálních látek. V jídelníčku těhotné by se tedy neměly často objevovat uzeniny, tukové pečivo, zákusky, sušenky apod.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet