První vykoupání novorozeného děťátka provádí obvykle dětská sestra za asistence matky poté, co je dítě i s matkou převezeno na oddělení rooming-in. Při koupání je vhodné řídit se následujícími doporučeními a radami:

Místnost, v níž se bude koupání kojenečka odehrávat, by měla mít teplotu 24–25 °C.

V prvních měsících začínáme s koupáním v malé vaničce nebo v kyblí­ku. Jednou z výhod kyblíku je, že voda v něm vychladne pomaleji. Kyblík má mít hladký široký okraj, aby usnadnil matce manipulaci s dítětem a aby se dítě o ostré okraje neodřelo.

Do vaničky nebo kyblíku nalijeme nejprve studenou a pak teplou vodu a dobře ji promícháme. Vody ve vaničce nemá být více než deset až patnáct centimetrů, teplota vody má být kolem 37 °C. Teplotu změříme speciálním teploměrem nebo ji vyzkoušíme ponořením spodní části svého předloktí. Nesmí ani studit, ani pálit.

Před koupelí je vhodné dítěti v případě potřeby očistit zadeček.

Při koupání můžeme použít praktické lehátko, na které dítě položíme. Lehátko umožní, aby dítě mělo hlavičku bezpečně nad vodou. Bez pomoci lehátka musíme dítěti při koupání jednou rukou podpírat záda a především hlavičku.

Nejprve umyjeme miminku jemně obličej vodou a potom mu lehce namydlenou žínkou nebo rukou omýváme tělíčko. Nakonec pečlivě umyjeme místa pod plenkami.

Hlavičku umýváme miminku tak, že vlásky trochu navlhčíme a umyjeme mýdlem, kterým jsme myli celé tělo, nebo, pokud už má více vlásků, malým množstvím šamponu. Potom mu nakloníme hlavičku dozadu a pomalu poléváme vlásky čistou vodou tak, aby se mu šampon nebo mýdlo nedostaly do očí.

Ke koupání lze použít různé zvláčňující či bylinkové koupele z široké nabídky dětské kosmetiky, které nahradí mýdlo.

Od tří až čtyř měsíců je možné přejít na koupání ve velké vaně. Je vhodné, když je vana vybavena protiskluzovou podložkou, která chrání dítě před úrazem.

Čím je dítě mladší, tím kratší má být doba koupání, aby voda nedráždila jeho citlivou kůži. Obvykle se doporučuje kolem 5 minut.

Koupání kojence bývá vyhledávaná zábava pro celou rodinu, často je milou večerní povinností tatínků.

Podle posledních doporučení se dítě nemusí koupat každý den, méně časté koupání je šetrnější pro jeho kůži. Stačí 1–3× týdně.

Po vykoupání dítě uložíme na suchou osušku a jemně a citlivě osušíme.

Obličej se může na závěr omýt převařenou vodou.

Uši a nos běžně nečistíme, nemá-li dítě rýmu apod. Stačí jen lehce otřít okrajové části ušních boltců.

Zadeček ošetříme mastí nebo pastou, stejně jako po každém přebalování, aby se vazká smolka nelepila na kůži.

K přebalování je vhodné a praktické používat přebalovací podložku, která je omyvatelná a částečně brání dítěti v přetočení. Ale spoléhat na to nelze! Dítě nenecháváme nikdy bez dozoru. Balení novorozence je usnadněno používáním plenkových kalhotek. Doporučuje se zvolit plenky, které jsou co nejkvalitnější a velikostí úměrné hmotnosti a stáří dítěte a nebrání volnému pohybu v kyčelním a kolenním kloubu. Takové plenkové kalhotky pak nebrání správnému vývoji kyčelního kloubu.

Při přebalování holčičky otíráme kůži kolem přirození odpředu dozadu, aby se zbytky stolice z konečníku nedostaly do pochvy. Současné mírné oddálení malých pysků zabrání možným srůstům se sliznicí vchodu poševního, viz následující kapitola Novorozené děvčátko očima dětského gynekologa.

Při přebalování chlapečka otřeme také kůži pod penisem a šourkem, kde mohou zůstat zbytky moče a stolice. Před ošetřením zadečku mastí nebo pastou a zabalením do čistých plenek necháme zadeček chvíli volně na vzduchu.