Těhotenství je provázeno nejen somatickými, ale i psychickými změnami, a to i u žen s plánovaným, případně vytouženým otěhotněním, žijících v harmonických partnerských a rodinných vztazích bez problémů zdravotních, finančních, bytových či v zaměstnání. Projeví se především v emocionalitě – citové reaktivitě. Intenzita projevů změněné emocionality je závislá na osobnostních kvalitách těhotné a nepochybně i na jejím okolí.
I přes pozitivní postoj k těhotenství je téměř normální, že se dostaví i protikladné pocity. Těhotnou poděsí vyhlídka na potomka, přepadnou ji obavy z nových povinností a zodpovědnosti. Období, kdy se žena stává matkou, je zároveň obdobím přehodnocování dosavadních hodnot – hodnotové orientace, obdobím změn, starostí a obav.
Těhotná má strach z porodu, zda se dokáže vyrovnat s bolestmi a jinými nepříjemnostmi, zda nebude při porodu naříkat a křičet, zda se dokáže vyprázdnit, zda se bude ovládat, nebude-li nutná epiziotomie, císařský řez či jiná porodnická operace. Tyto obavy jsou zbytečné! Personál porodnických sálů a lékaři plně chápou zvláštní situaci a rozpoložení rodící ženy, jsou k nim ohleduplní a šetrní. Porod většinou probíhá bez komplikací, bez ohledu na to, jak se rodička chová! Nutno připomenout, že starost, jak bude vypadat před zdravotníky na porodním sále, může vypustit z hlavy, oni již vše možné zažili!
Jiný důvod obav je z toho, zda se dítě narodí živé a zdravé, bez vývojových poruch. I zde jsou obavy obvykle zbytečné, současný způsob prenatální péče (vyšetřování ultrazvukem, genetická vyšetření, vyšetřování alfa-fetoproteinu) by hrubé vývojové vady včas odhalil a ve vyhraněných případech by mohlo být doporučeno ukončení těhotenství z genetických důvodů.
Těhotná může mít obavy o svou roli matky, zda se naučí o novorozence a kojence řádně pečovat, aby mu neublížila. Tento druh obav je možno pokládat za zcela běžný a pochopitelný. Cestou k rozptýlení takovýchto obav je získání praktických zkušeností a návyků v péči o kojence. Je možné obeznámit se s ní, pohlídá-li těhotná děťátko přítelkyni, nechá si předvést přebalování a kojení. V tomto ohledu je třeba získat sebedůvěru. Ostatně personál neonatologických oddělení ochotně takové úkony předvede a nedělku před propuštěním do detailů problematiky kvalifikovaně zasvětí. Medicínské problémy a dotazy zodpoví dětský lékař při propuštění.
I za normálních okolností trvá určitý čas, než si žena zvykne na změny ve svém vzezření (např. při změně barvy vlasů, při hubnutí nebo přibývání hmotnosti). Těhotenství však neposkytne ženě příliš času, aby si zvykla na somatické změny provázející gestaci. Mohou se dostavit obavy, zda nepřibývá příliš na hmotnosti, zda nezůstane otylá, a co je pochopitelné, zda bude po těhotenství přitažlivá! Těhotná by naopak měla být hrdá, že nosí tyto změny své postavy dosvědčující její plodnost a plní hlavní biologické poslání ženy.
Změny emocionality se projevují kolísáním nálad od euforie po deprese. Není neobvyklé, že těhotná začne být hyperkritická a podrážděná, že její reakce na celkem bezvýznamné události jsou přehnané, že si přestává věřit, že čas od času “zpanikaří”, je frustrovaná, ve stavu beznaděje, a že se dokonce dostavují údobí deprese a pláče. Pokud se tak stává na pracovišti zaměstnané těhotné, dostavují se potom fáze lítosti a studu za toto chování.
Spánek, sny
Dobrý spánek je jedním z příznaků dobré fyzické a psychické adaptace na těhotenství. Potřeba spánku je u těhotných vyšší, měly by spát alespoň 8 hodin denně, podle možnosti nejméně jednu hodinu během dne.
Poruchy spánku, zejména nesnadné usínání, nejsou při pravidelném průběhu těhotenství a dobré pohodě gravidních žen příliš časté – mohou se ale dostavit v posledních měsících, včetně častějšího probouzení ze spánku. Jsou vyvolány pohyby plodu, pocitem nepohodlí ze zvětšeného břicha anebo sny.
V posledních měsících se ve spánku dostavují některým těhotným sny, dokonce znepokojující, vyjadřující jejich pocity a obavy, že se přihodí něco zlého jim nebo jejich dětem. Mohou to být sny o ztrátě dítěte, které jsou výrazem jejich obav z potratu či narození mrtvého dítěte. Takové sny mohou být psychologickou přípravou na nechtěné ukončení těhotenství. V každém případě fungují jako určité uvolnění.
Sny, noční můry a myšlenky všeobecně mohou být také jedním ze způsobů vyjádření nepřátelství vůči nenarozenému dítěti, které se chystá ovládnout život matky, narušit její soukromí a zaběhlé zvyklosti. Sny tedy mohou vyjadřovat pocity, se kterými se těhotná nedokáže vyrovnat nebo si je neuvědomuje, jsou v podvědomí! Těhotným prožívajícím takové sny patří naléhavá rada: nesmí se dopouštět chyby tím, že tyto sny budou brát vážně a pak se cítit provinile nebo ustrašeně!
Pověry a talismany
Málokteré životní období je opředeno tolika pověrami jako těhotenství a porod. Pověra je falešná, nepodložená víra v neskutečné souvislosti mezi různými jevy. Od náboženské víry se pověra liší tím, že není součástí náboženského systému. Je pravděpodobné, že těhotná žena má větší sklon k pověrčivosti než za normálních okolností. V minulosti byly pověry způsobem, kterým lidé chtěli vysvětlit nevysvětlitelné. Dnešní stav našeho poznání řadu vysvětlovaných záhad pověrami dokonale objasňuje. Proto víra ve “shlídnutí”, “uřknutí”, “očarování” a “znamení” ztrácí rozumný důvod. Pověry, že takové vlivy mohou poškodit vývoj plodu, zdravotní stav těhotné nebo průběh porodu, nejsou v nejmenším opodstatněné a těhotná by se jimi zbytečně stresovala.
Stejné povahy je víra v účinek a moc amuletů a talismanů. Je pozůstatkem dávných praktik pomocnic při porodech používat magických prostředků (např. drahých kamenů – smaragdu a nefritu) a vzývat božstva ochraňující rodící ženy.
Uvedené poznámky nepovažujeme za zbytečné – je až kupodivu, kolik takových pověr v dnešní racionální době ještě existuje a kolik těhotných se jimi nechá ovlivnit – i když třeba jen z opatrnosti a alibismu. Nemíníme tvrdit, že jsou škodlivé, až na to, že vnášejí do mysli těhotné další neklid, nejistotu či obavy.
Jak se vyrovnat s emocionálními změnami 
Emocionální neklid a nevyrovnanost je možno chápat jako prostředek adaptace ženy na těhotenství a na budoucí úlohu matky. Těhotná tedy nesmí trpět utkvělou představou, že tím, že jí napadají nejrůznější myšlenky a obavy, se dopouští omylu. Těhotná jedná nejlépe, když pochopí realitu, bude čelit izolaci a komunikovat s okolím. Doporučujeme svěřit se někomu se svými obavami i s obsahem svých myšlenek. První, kdo přichází v úvahu, je pochopitelně manžel (partner), vycházející jí vstříc svým pochopením, rozvážností. S ním je třeba o všem bez zábran rozmlouvat a uvědomit si, že jeden druhého potřebuje nyní více než kdy předtím. Tím, že těhotná své pocity a obavy odmítá a ignoruje, se jich nezbaví. Potlačené city a obavy mají tu vlastnost, že se ještě více rozjitří!
Léků by se měla vyvarovat! Léky pro usnutí a léky zklidňující předepíše lékař těhotné výjimečně a jen na krátkou dobu. V žádném případě by si je těhotná neměla “ordinovat” sama. Měla by si připomenout tzv. conterganovou tragédii, kdy se v šedesátých létech narodily v západoevropských státech tisíce dětí s hrubými vývojovými vadami končetin. Netrvalo dlouho, než se zjistilo, že všechny matky těchto postižených dětí užívaly mezi 34. a 56. dnem těhotenství lék Contergan, ordinovaný pro zklidnění a při nespavosti.
sdílet