__ADV__Ruští lékaři tvrdí, že úspěšně aplikovali pacientům s poškozením míšních provazců injekci s jejich vlastními kmenovými buňkami v místě míšní léze. Výsledky byly popsány jako velmi povzbudivé: jeden pacient neschopný pohybu dolních končetin po dobu 4let, se postavil s pomocí chodítka 2 měsíce po aplikaci injekce.
Mnoho lidí s úrazem míchy je odsouzeno k tomu, aby strávily zbytek života na lůžku nebo v invalidním vozíku.
Můžeme konstatovat, že rok 2004 byl rokem buňky. Vědci věnovali mnoho pozornosti tomuto malému, i když velmi důležitému objektu lidského života. Ruští i ostatní vědci se hlavně zajímají o tajemné kmenové buňky, které nahradí opotřebované nebo nemocné buňky jakýchkoliv orgánů a tkání. Jestliže se vědci naučí dělit kmenové buňky a používat je jako univerzální a bezpečný léčebný prostředek, bude to úžasný objev ve vědeckém světě.
Specialisté Ruské státní lékařské univerzity provedli jeden z nejvíce vzrušujících experimentu roku 2004. Práce byla uskutečněna v rámci vědeckého programu týkajícího se „kmenových buněk“. Vědci zkoumali schopnost kmenových buněk léčit míšní úrazy. Desetitisíce ruských lidí a více než milion lidí z celého světa jsou každoročně postiženi tímto vážným zraněním. Míšní úraz odsuzuje mnoho lidí ke strávení zbytku života na lůžku nebo v invalidním vozíku.
V rámci experimentu, ruští vědci modelovali těžkou míšní rupturu na 60 krysách. Kmenové buňky v polymerovém gelu byly injekčně aplikovány do místa ruptury 24krysám; čistý polymerový gel další skupině krys a třetí skupina krys byla ponechána intaktní, bez zákroku.
„Určité výsledky operace kmenových buněk se ukázaly už po dvou měsících. Pozorovali jsme, že většina zvířat, která byla naočkována kmenovými buňkami se začala z porušení míchy zotavovat,“ řekl Alexander Etinger, vedoucí experimentu.
Výsledky experimentu byly různé: některé krysy pohybovaly packami, jiné mohly i překonávat překážky, zatím co několik dalších bylo schopno jen mimovolných pohybů. Všechna tato fakta prokázala, že mrtvé míšní buňky byly nahrazeny kmenovými buňkami. Výsledkem bylo, že vědci získali jasný důkaz, na rozdíl od těch specialistů, kteří kritizují a odmítají tuto myšlenku o využití kmenových buněk v medicíně. Tento skeptický sentiment je lehce pochopitelný: moderní věda nemá zcela přesnou představu o kmenových buňkách, jejích principech a funkcích. Vědci stále neumí vysvětlit jakým způsobem kmenové buňky pracují a jaký mají vliv na lidský organismus.
Šest pacientů z ruské soukromé kliniky, trpících míšní poruchou, souhlasilo k podílení se na jedinečném experimentu, který byl založen na bázi výše zmíněné metody. Vlastní kmenové buňky byly aplikovány do pacientova těla v místě míšní léze. Pozitivní výsledek byl zaznamenán u pěti dobrovolníků: navrátila se jim citlivost v nohou, dokonce byl zaznamenán i malý pohyb v oblasti dolních končetin, pánevní orgány také znovu obnovily své funkce. Operace byla pro tohoto mladého muže, který byl neschopen pohybu dolních končetin po dobu několika let, velmi úspěšná. Muž začal pohybovat prsty u nohou již dva měsíce po operaci; v nynější době je schopen postavit se a pohybovat se pomocí podpůrných pomůcek. Úspěch v léčbě tohoto mladého muže rozhodně není výsledkem zázraku, který by mohl přinášet ostatním postiženým lidem naději na náhlé uzdravení. Nicméně tento úspěch byl povazován za první krok kupředu v léčbě těchto traumat, které byly do té doby povazovány za nevyléčitelné a beznadějné. „Jsme si jisti, že v práci je nutno pokračovat tímto směrem. Výsledku bude rozhodně dosaženo,“ říká Vladimír Yargin, předseda vědecké komory.
zdroj: ARCHIV BUNĚK
sdílet