__ADV__Převratné léčivé buňky se možná nebudou brát z lidských embryí, která se tím zničí, ale pouze z plodové vody.
Američtí lékaři v praxi prokázali, že v plodové vodě, v níž se vyvíjí dítě před narozením, se dají najít takzvané kmenové buňky. Přešly do ní z těla plodu. Kmenové buňky mají schopnost přeměnit se v jiné buňky lidského těla.
Vědci, které vedl Anthony Atala z Univerzity ve Wake Forest v americké Severní Karolíně, dokázali kmenové buňky z plodové vody přimět v laboratoři k tomu, aby se měnily v základní stavební části nervů, jater, krevních cév, chrupavek, kostí a také srdeční svaloviny.
Badatelé o výsledcích svého sedmiletého bádání informovali v časopise Nature Biotechnology.
Oprava tkání
"Bude trvat ještě několik let, než tyto buňky použijeme pro pokusné léčení lidského pacienta," řekl profesor Atala agentuře Reuters. Vědci však doufají, že právě kmenovými buňkami budou moci časem "opravovat" například poškozenou míchu lidí po úraze, srdce poničené infarktem, slinivku osob trpících cukrovkou nebo mozkovou tkáň pacientů s Alzheimerovou nemocí.
Mikroskopický snímek kmenových buněk z lidského embrya, jejichž využití slibuje převrat v medicíně. Kolonie těchto buněk tvoří okrouhlé útvary. Ploché protáhlé buňky mezi buněčnými koloniemi jsou pojiva (fibroblasty), které fungují jako výživná vrstva, v níž kmenové buňky rostou.
větší obrázekAutor: University of Wisconsin-Madison
Úspěšné pokusy se zatím podařily na laboratorních zvířatech, ale ještě ne na lidech.
Různé typy lidských kmenových buněk se vyskytují například v kostní dřeni, jsou rozptýleny různě po těle, obsahuje je krev z pupečníkové šňůry, ale za nejlepší pro léčení se zatím považují kmenové buňky ze zárodků, které zbyly nevyužité na klinikách pro umělé oplození.
Část veřejnosti však odebírání kmenových buněk z embryí, která se takto zničí, považuje za neetické. Ve Spojených státech nesmí být tento výzkum placen z federálních peněz.
Náhrada i za klonování?
Jinou možností získávání kmenových buněk je klonování. Tedy vytvoření lidského zárodku přímo z buňky konkrétního pacienta a pak odebrání kmenových buněk, které pacientův imunitní systém neodmítne.
Tento výzkum je však ještě kontroverznější. Pracoval na něm jihokorejský profesor Hwang U-sok, u něhož se však ukázalo, že podváděl a výsledky padělal.
Nyní zkoušejí získat kmenové buňky klonováním vědci v Británii. Ve většině zemí světa, včetně Česka, to však zákony zakazují.
Kmenové buňky z plodové vody by proto mohly být eticky přijatelným zdrojem. Nejsou však zcela stejné jako buňky ze zárodku nebo z pupečníkové krve.
Profesor Atala však předpokládá, že banka se 100 000 vzorky kmenových buněk z plodové vody by obsahovala dostatek biologického materiálu, který by byl použitelný pro transplantaci 99 procentům americké populace.
Anthony Atala je známý také tím, že loni jeho tým popsal, jak už dokázal pěstovat na kolagenové konstrukci tkáně z buněk pacientů. Jimi lékaři zatím opravili močový měchýř sedmi lidem.
Právě uměle řízeným růstem kmenových buněk na vhodné konstrukci by mohly vzniknout části orgánů pro transplantaci.
Zdroj: ZdraviWeb.cz, ARCHIV BUNĚK
sdílet