Proč jsou zaváděna nová pravidelná očkování?

Proč jsou zaváděna nová pravidelná očkování? - obrázek
Proč jsou zaváděna nová pravidelná očkování? - obrázek

Od 1. 7. 2001 jsou zavedena vyhláškou ministerstva zdravotnictví dvě očkování do schématu pravidelných očkování dětí v České republice. Jde o očkování proti Haemophilus influenzae serotyp b (dále Hib) a viru hepatitidy B (dále VHB).

Rodiče se nás budou ptát proč a my, lékaři, bychom jim měli poučeně odpovědět.

Pokusem o pomoc při této zdravotně výchovné činnosti by měl být tedy tento příspěvek.

Hib je u dětí od narození do 5 let života nejčastějším vyvolavatelem invazivních, tj. prudce probíhajících a život ohrožujících infekcí v České republice.
Během posledních 10 let představuje v úmrtnosti dětí na všechny infekce se svým 20% podílem jasně největší příčinu. Je prakticky monopolním vyvolavatelem hnisavé meningitidy a jediným doloženým vyvolavatelem epiglotitidy u dětí do 5 let.
Celková incidence v této věkové skupině je kolem 20/100 000, což odpovídá situaci v jiných zemích před zahájením pravidelného očkování proti Hib.
Po zavedení pravidelného očkování proti Hib se stávají invazivní Hib infekce raritním onemocněním dospělých, kteří mají nějaké defekty imunity.

Virem hepatitidy B jsou ve světě infikovány 2 miliardy osob.
350 milionů má chronickou infekci s rizikem 25% přechodu do jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Po tabáku je VHB druhým nejčastějším karcinogenem.
U nás onemocní ročně kolem 600 osob s maximem nemocných mezi 15. a 24. rokem života.
Počet rakoviny jater u nás stoupl od r. 1977 do r. 1991 o 50 % a na rakovinu jater zemřelo jen v roce 1994 v ČR 880 lidí (Národní rada onkologického registru 1996).

Vnímavost naší dětské populace k infekci VHB je značná, protože ve věku 15 let má protilátky jen 3,7 % osob (SZU, NRL pro virové hepatitidy).
U dětí je při onemocnění prakticky 100% přechod do chronicity se všemi fatálními následky a navíc většina onemocnění VHB probíhá inaparentně.
Přenos infekce transplacentárně je běžný a novorozenci HbAg pozitivních matek jsou očkováni ihned po porodu proti VHB (toto očkování má přednost před kalmetizací).
To vše jsou pádné důvody, proč bylo očkování zavedeno také pro kojence. Pro ty, co o tom pochybují, je třeba uvést, že plošná vakcinace kojenců je zavedena asi v 90 zemích světa.
Zavedení očkování i pro děti, které se dožily (dožijí) v roce 2001 ukončených dvanácti let věku, má za cíl, aby se co nejdříve docílilo maximální ochrany rizikové skupiny mezi 15–24 rokem, a během co nejkratší doby se docílilo kompletní imunizace celé dětské populace.

Zavedením těchto pravidelných očkování přestaneme být bílou skvrnou na mapě zemí, které dělají pro preventabilní choroby u dětí maximum. Zavedením těchto očkování v daných věkových skupinách je náš očkovací kalendář u dětí přesně harmonizován s doporučeními WHO z r. 1997 a zdravotnických institucí EU z r. 1998.
Výběr vakcín je dán zákonnými normami.Uskutečňuje se v rámci regionálních hygienických stanic pod supervizí státní správy, aby byl co nejvíce sjednocen.

Vyhláška uvádí, že očkování kojenců proti tetanu, dávivému kašli, záškrtu a Hib má být zahájeno u dětí, které po 1. 7. 2001 dokončí 9. týden života a mají zahojenou jizvu po kalmetizaci. Do konce 1. roku života mají být aplikovány 3 dávky (s rozestupem mezi dávkami 4–8 týdnů). Čtvrtá dávka má být aplikována mezi 18. a 24. měsícem života. Teprve tím je dokončeno základní očkování proti těmto 4 nemocem.
Přeočkování proti tetanu, dávivému kašli a záškrtu se provádí v 5. roce života, a také na přeočkování proti tetanu ve 14 letech života se nic nemění.

Očkování proti VHB stanovuje vyhláška takto: Pokud dítě nebylo očkováno jako novorozenec HbsAg pozitivní matky do 24 hodin po narození, provede se očkování podáním 2 – 3 dávek v odstupu podle informace ve schváleném příbalovém letáku.
První dávka očkovací látky se podá v prvních měsících života.

Nebylo–li dítě očkováno během 1. roku života, bude očkováno v roce, kdy dovrší 12 let, očkovací látkou podle schématu ve schváleném příbalovém letáku.

Doc. MUDr. Ivan Novák, CSc., vedoucí katedry pediatrie IPVZ, FTN Praha, člen poradního sboru hlavního hygienika MZ ČR pro epidemiologii

Přesné znění odborného článku najdete ZDE

Odborný článek