Novorozenecká žloutenka vzniká rozpadem červených krvinek, odborně erytrocytů, dítěte, ze kterých se uvolňuje krevní barvivo, odborně hemoglobin. Objevuje se kolem třetího až čtvrtého dne u více než poloviny všech novorozenců.

Novorozenec má totiž ještě z nitro­děložního života nadbytek krvinek; do­ba jejich přežívání je ale kratší než u dospělého. A tudíž je v krvi novorozence přechodně vysoká hladina rozpadových látek. O jejich vyloučení z těla se starají játra, odtud se pak rozpadové produkty odvádějí žlučí dále do střeva a pak formou stolice z těla ven. Protože ale potřeba odstranit rozpadlé červené krvinky a zejména jejich barvivo je vyšší než „čistící“ schopnost organismu, tak se rozpadové produkty krevního barviva, zejména látka, kterou nazýváme bilirubin, ukládají ve tkáních – jako například v kůži – a zabarvují je do žluta. Novorozenecká žloutenka u prospívajícího zdravého dítěte obvykle sama odezní do několika dní po porodu.

Prevencí novorozenecké žloutenky je časté a neomezované kojení. Kojený novorozenec se rychle zbavuje smolky, která obsahuje ve velkém množství bilirubin. Tím, že se vyloučí z těla, bilirubin se nedostane zpět do krve.

Některé stavy mohou komplikovat porod a první dny života novorozence. Patří sem nízká porodní hmotnost, nezralost, infekce, nedostatek kyslíku pro plod před nebo během porodu, rozdílnost krevních skupin či podskupin a tzv. Rh-faktoru matky a dítěte. Právě uvedené faktory jsou pravidelně nebo velmi často provázeny novorozeneckou žloutenkou. V těchto případech se žloutenka objevuje dříve, již v prvním dnu po porodu, nebo trvá déle než u zdravého dítěte. Neustupující žloutenka může být také příznakem vrozených vad trávicího systému, jako jsou například poruchy vývoje žlučových cest, poruchy funkce jater a jejich enzymů, vrozených vad látkové přeměny (metabolické vady), či nedostatečné funkce štítné žlázy.

Jestliže hladina bilirubinu, rozpadové látky z červených krvinek, dosáhne určité hladiny, přistupuje se k léčbě novorozenecké žloutenky. Vyšší hladiny bilirubinu v krvi totiž mohou vést k poškození mozkových buněk dítěte a poruše jeho zdárného vývoje.

Prvním stupněm léčení novorozenecké žloutenky je obvykle léčba modrým světlem (fototerapie), které bilirubin rozkládá na netoxický, ve vodě rozpustný produkt, který se snáze vylučuje žlučí a močí. Tím se žloutenka zmenší. Vysoké hladiny bilirubinu způsobené konfliktem krevních skupin a pod­sku­pin, či Rh faktoru matky a dítěte, se někdy musí řešit tzv. výměnnou krevní transfuúzí. V případě novorozenecké žlou­tenky, provázející infekci, vrozené vady apod., je základem léčby odstranění vyvolávající příčiny, tedy léčba infekce nebo řešení vrozené vady.