Očkování

Očkování je vpravování biologického materiálu do organismu za účelem dosažení odolnosti proti některému viru, bakterii nebo parazitu. Přiváděný biologický materiál vyvolá v organismu tvorbu protilátek, jež při setkání s infekčním mikroorganismem brání rozvoji infekce, nebo naučí buňky odpovědné za ochranu organismu (lymfocyty) se infekci bránit. A buňky si to pamatují často celý život, anebo způsobí nástup obou uvede­ných obranných imunitních odpovědí zároveň.

Očkování je u nás dáno zákonnými normami. Za všechny uvádíme zákon 295/2000 Sb., a s ním související vyhlášku 349/200 Sb.

Rozdělení očkování

Přehled pravidelných očkování v České republice je zobrazen v tabulce 9.

Sem patří očkování rizikových skupin populace, jež jsou zdravotně ohroženy (děti léčící se chemoterapií pro nádory jsou očkovány proti pneumokokům) nebo mají pracovní riziko (zdravotníci jsou očkováni proti virové hepatitidě B).

Dále sem patří očkování při cestování do rizikových oblastí v zahraničí.

Do této skupiny náleží i očkování na vyžádání.

Očkování na vyžádání – co doporučujeme

Takových očkování je calá řada. Jde o očkování vakcínami, které jsou schváleny českými úřady pro užití v České republice. Můžeme je rozdělit na obdobu, alternativu vakcín pro základní očkování (např. tzv. hexavakcína – viz dále), anebo na vakcíny, jež rozšiřují spektrum základních očkování. Jde o vakcíny, jež v zahraničí patří do systému základního očkování (plané neštovice v USA a Ně­mec­ké spolkové republice), nebo jimiž chtějí lidé sebe nebo děti chránit proti některým nemocem, které nejsou zahrnuty v základním očkování (chřipka, meningokoková onemocnění, žloutenka A).

Jaké vakcíny doporučit místo těch, jež jsou k pravidelnému očkování distribuovány hygienickou službou, a jaké doporučit navíc?

Na prvním místě rozhodně doporučujeme nahradit očkování označená v očkovacím kalendáři *) (tab. 9) tzv. hexavakcínou. Jde o kombinaci šesti očkovacích látek proti tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence vyvo­lané virem B, proti infekci vyvo­lané bakterií Haemophilus in­fluen­­zae b a po­liomyelitidě. Jaké jsou výhody? Dítěti toto očkování ušetří 3 vpichy do svalu. Při běžném očkování dostává dítě zároveň 2 × 2 vpichy (vakcíny proti záškrtu, tetanu a černému kašli a zároveň jinam vpich při očkování proti žloutence vyvolané virem B) a další vpich při očkování proti žloutence vyvolané virem B za 6 měsíců od první dávky. Dítě nemusí čtyřikrát k lékaři pro podání orální, ústní vakcíny proti poliomyelitidě. Hexavakcína obsahuje tzv. nebuněčnou vakcínu proti černému kašli, která má desetkrát méně nežádoucích reakcí ze všech komplikací (včetně mírných a středních), jež mohou po očkování nas­tat. Vakcína proti poliomyelitidě je inaktivovaná, zatímco v orální vakcíně je živá. Pro naše zdravotní prostředí je výrazně doporučována vakcína inaktivovaná, mrtvá. Hexavakcínou očkují všechny státy Evropské unie, USA, Austrálie, Kanada. U nás je tlak na zavedení k pra­vi­delnému očkování, ale zatím nejsou finanční prostředky. Jedna vakcína stojí kolem 1500 Kč a jsou během prvních 2 let života třeba celkem 4 dávky. U nás je k dispozici jediný druh vakcíny, a to Infanrix Hexa firmy GlaxoSmithKline.

Dále lze doporučit očkování vakcínou proti žloutence vyvolané virem A. Jde o nemoc, jejíž vrchol výskytu je na konci předškolního a v raném školním věku. Vyskytuje se v malých epidemiích. Aplikují se dvě injekce v rozmezí 6 měsíců. Pro děti, jež nebyly jako kojenci očkovány proti žloutence vyvolané virem B, lze doporučit očkování kombinovanou vakcínou proti oběma virům (Twinrix Pediatric, GlaxoSmithKline). Zde je očkovací schéma stejné jako při očkování proti žloutence vyvolané virem B – 1. dávka za 1–2 měs., 2. a 3. dávka za 6 měs. po první.

Rozhodně lze doporučit u dětí starších 12 let očkování proti meningokokům. V současné době je doporučována vakcína proti meningokoku C, kde 1 injekce vyvolává odolnost proti onemocnění vyvolanému touto bakterií po celý život.

Od letošního roku je na trhu vakcína proti planým neštovicím – varicelle. Je vhodná i pro děti od 1 roku života, které varicellu neprodělaly. Chrání nejen před varicellou, ale i před pásovým oparem v budoucnosti (onemocní jím 50 % lidí, kteří prodělali varicellu). Všechny dívky a ženy v plodném věku, jež varicellu neprodělaly, by měly být očkovány! Varicella v těhotenství ohrožuje plod vrozenými vadami a novorozence dokonce smrtí. Platí, že v těhoten­ství a méně než 3 měsíce před otěhot­něním se nesmí očkovat (antikoncepce po očkování je nutná). Dětem do 12 let stačí jedna dávka k celoživotní imunitě, starším dětem a dospělým se dávají dvě injekce v rozmezí 6 týdnů.

Nežádoucí účinky

Očkování, jako jakékoliv léčení, může být provázeno nežádoucími účinky, komplikacemi. V tabulce 10 je uvedeno rozdělení komplikací.

Těžké místní komplikace se vyskytují ve frekvenci 1 na 60–80 000 očkování, těžké celkové komplikace mají frekvenci 1 : 1 000 000. Uvědomíme-li si, že na infekce, jako jsou spalničky a černý kašel, umíraly ročně stovky, ba tisíce dětí, že zarděnky způsobovaly těžká poškození plodu v děloze a na infekce způsobené Haemophilus influenzae b ještě na počátku minulého století umíraly každoročně stovky zdravých dětí, které onemocněly zánětem mozku a moz­kových blan, nebo se udusily při zánětu hrtanové příklopky, není třeba nikoho rozumného přesvědčovat o bla­ho­dár­nosti očkování.

Doporučené www stránky:

www.vakciny.net

Autor: doc. MUDr. I. Novák, CSc. Kniha o těhotenství a dítěti, Galén, Praha 2009