První porod online v České republice aneb (ne)obyčejný vánoční příběh.....

Ještě před nedávnem bylo porodnictví pojímáno velmi mechanisticky, pouze s pohledem na jeho fyzické zvládnutí. V dnešní době se vedle somatiky věnuje péče i psychické stránce, a to nejen těhotné nebo rodící ženy, ale i celé její rodiny. Velmi rádi bychom Vám přestavili příběh, který je dokladem, jak moderní technologie může pomoci při řešení lékařsky, ale i lidsky složité situace.

V roce 2000 rodila na naší klinice žena, jejíž manžel nemohl být přítomen u porodu svého dítěte.

V termínu porodu pracoval jako pilot dopravního letadla v Kataru. V té době padl právě u tohoto porodu „rádoby vydařený“ vtip, že bychom mohli porod přenést manželovi tak leda po internetu.

V prosinci loňského roku (2004) se tato žena dostavila na naši porodnickou kliniku znovu, čekala druhé dítě a pro porod si vybrala opět naši porodnici.

Manžel se opět z pracovních důvodů nemohl porodu zúčastnit. Během doby se stal u jihokorejské společnosti Korean Air prvním českým kapitánem Boeingu 747, kterému se všeobecně vžila přezdívka „Jumbo“. Rozhodli jsme se této rodině nabídnout pokus o online přenos porodu do Soulu. Rodina vyslovila souhlas a my jsme začali s přípravami technického zvládnutí myšlenky.

Otec ale nakonec, krátce před termínem porodu, dostal v zaměstnání volno. Přiletěl ze Soulu do Prahy, aby byl přítomen u porodu svého dítěte. A tak jsme od dosud teoretických příprav internetového přenosu okamžitě ustoupili.

Avšak tři týdny před termínem porodu první dítě onemocnělo planými neštovicemi. Přestože jsou plané neštovice naprosto běžná dětská infekční nemoc, nastal v rodině závažný medicínský problém. Matka tuto infekční chorobu ještě nikdy neprodělala. Když krátce před porodem těhotná žena onemocní planými neštovicemi, je vysoce pravděpodobné, že touto chorobou onemocní i novorozenec. Onemocnění novorozence planými neštovicemi může způsobit jeho závažné zdravotní komplikace.
Nastalo usilovné hledaní řešení vzniklého problému. Nejprve jsme u matky provedli krevní testy. Zkoumali jsme, zdali přece jen nemá vlastní protilátky proti viru neštovic. U těhotné protilátky nalezeny nebyly a bylo pravděpodobné, že infekci během tří týdnů dostane. Inkubační doba planých neštovic je právě tři týdny.

Bylo rozhodnuto o rychlém ukončení těhotenství, a pak o okamžité izolaci matky od narozeného dítěte. Dítě s planými neštovicemi odvezl manžel k prarodičům na opačný konec republiky (Velehrad na Moravě), kde s ním také zůstal...

Umělé vyvolání (indukce) porodu proběhlo bez komplikací a bez komplikací probíhal i porod samotný.

Technický kousek - internetový přenos - se při řešení nečekaných zdravotnických komplikací dostal na samý okraj našeho zájmu, ale přesto jsme se pokusili o rychlou improvizaci, o vybudování online přenosu otci, který pečoval o nemocného syna daleko od porodnice.

Největší problém představovalo rychlé vyřízení právních formalit a hlavně překročení bezpečnostního systému ochrany dat v naší nemocnici. Vše, včetně zakoupení nové kamery, se podařilo pomocí nezměrného úsilí mnoha odborníků zvládnout během neuvěřitelných čtyř hodin.

Zhruba v polovině I. doby porodní jsme otci zaslali kód, pomocí kterého se mohl připojit k webové kameře na porodním sále. A tak měl otec možnost být u porodu, přestože byl více než 400 km od porodnice, kde jeho žena rodila. Technicky se tedy problém podařilo zvládnout.

Od samotného počátku našich úvah o přenosu porodu přes internet bylo jasným cílem, aby přenos byl absolutně soukromý. Internetový přenos měl sloužit pouze jedné rodině a nikoliv pozorovatelům z celého světa.

Pro tlumení porodních bolestí byla podána epidurální analgezie. I. doba (otvírací) a II. doba (vypuzovací) celkem trvaly 7 hodin.

Porod a umístění kamery ve II. době porodí

Porod a umístění kamery ve II. době porodí

Porod a umístění kamery ve II. době porodí

Právě narozená Anička, ještě před oddělením od pupečníku. 22. 12. 2004, 16hod. 30min.  

První kontakt matky s Aničkou.

První kontakt matky s Aničkou.

Tým porodního sálu připravil symbolickou mini-oslavu: porod byl úspěšně zvládnut a k tomu se podařil jeho první internetový online přenos v České republice.

Dvě hodiny po porodu.

Tři hodiny po porodu odchází matka v doprovodu své matky domů. Matka prožívala svoji inkubační dobu, hrozil u ní výsev planých neštovic. Pokud by se tak stalo v porodnici, byla závažným způsobem ohrožena nejen její dcera Anička, ale i všichni ostatní novorozenci v porodnici.

Pak nastala velmi smutná událost. Těsně před vánočními svátky byla matka okamžitě po porodu izolována na dlouhou dobu od svého dítěte.
Otec se musel vrátit zpět do svého zaměstnání do Soulu. Nemocný syn se léčil z planých neštovic u prarodičů na Moravě. Novorozená dcera byla v dlouhodobé, téměř třítýdenní, izolaci v porodnici a matka zůstala osamocena doma.

Prováděl jsem vizity u matky doma, v tomto případě i se svojí dcerou. V obličeji matky je zřejmý smutek. Nastává málo vídaná kombinace mnoha negativních faktorů na psychiku ženy po porodu. Po předchozím strachu o zdárné vyřešení složité perinatologické situace (vyšetření v porodnickém zařízení, vyšetření na infekčním oddělení, čekání na výsledek vyšetření protilátek proti viru planých neštovic, rozhodování o způsobu a načasování ukončení těhotenství a průběh vlastního porodu) se objevují i počínající známky poporodních změn („poporodní blues“). Osamění nebylo jen pocitové, ale faktické, a to ještě ve všeobecně citově prožívané době vánočních svátků.

Se svojí dcerou na štědrovečerní návštěvě u Aničky v izolaci.

Nastává další nemalý a pro život matky a Aničky ne nevýznamný problém. Matka chtěla svoji dceru kojit. Laktace třetí den po porodu úspěšně nastoupila, ale bez kontaktu s dítětem se začala během několika málo dní vytrácet.

Ustávání laktace u matky, která chtěla kojit (své první dítě kojila tři roky), byla podnětem dalšího nápadu. Ten spočíval v obnovení internetového přenosu, nyní dítěte, které bylo vynuceně v izolaci v porodnickém zařízení.

Po vyslovení myšlenky jsme téměř okamžitě zajistili kabely, vybalili již uschovanou kameru a začal více než dvoutýdenní internetový přenos, kdy matka měla možnost sledovat svoje dítě v izolaci.

Prostřednictvím „tajného“ resp. rodinného kódu měl stejnou možnost i otec, který v té době již zase létal po celém světě.

Skvěle začaly spolupracovat dětské sestry. Naučily se nejen vzorně a 24 hodin denně ovládat kameru, ale přispěly i svým dílem k dalšímu nápadu.

Začaly psát rodičům vzkazy o všem, co jejich dcera v izolaci prožívala – koupaní, krmení apod.

Začaly psát rodičům vzkazy o všem, co jejich dcera v izolaci prožívala – koupaní, krmení apod.

Začaly psát rodičům vzkazy o všem, co jejich dcera v izolaci prožívala – koupaní, krmení apod.

Začaly psát rodičům vzkazy o všem, co jejich dcera v izolaci prožívala – koupaní, krmení apod.

Začaly psát rodičům vzkazy o všem, co jejich dcera v izolaci prožívala – koupaní, krmení apod.

Začaly psát rodičům vzkazy o všem, co jejich dcera v izolaci prožívala – koupaní, krmení apod.

Poslední lékařská vizita u Aničky v roce 2004.

Internetový přenos porodu a Aničky z porodnice vzbudil velký zájem médií.

Internetový přenos porodu a Aničky z porodnice vzbudil velký zájem médií.

První setkání matky se svým dítětem, po dlouhé době odloučení, bylo velmi emocionální a pro všechen zdravotnický personál velmi dojemné.

První setkání matky se svým dítětem, po dlouhé době odloučení, bylo velmi emocionální a pro všechen zdravotnický personál velmi dojemné.

První setkání matky se svým dítětem, po dlouhé době odloučení, bylo velmi emocionální a pro všechen zdravotnický personál velmi dojemné.

První setkání matky se svým dítětem, po dlouhé době odloučení, bylo velmi emocionální a pro všechen zdravotnický personál velmi dojemné.

První setkání matky se svým dítětem, po dlouhé době odloučení, bylo velmi emocionální a pro všechen zdravotnický personál velmi dojemné.

První setkání matky se svým dítětem, po dlouhé době odloučení, bylo velmi emocionální a pro všechen zdravotnický personál velmi dojemné.

První setkání matky se svým dítětem, po dlouhé době odloučení, bylo velmi emocionální a pro všechen zdravotnický personál velmi dojemné.

První setkání matky se svým dítětem, po dlouhé době odloučení, bylo velmi emocionální a pro všechen zdravotnický personál velmi dojemné.

První setkání matky se svým dítětem, po dlouhé době odloučení, bylo velmi emocionální a pro všechen zdravotnický personál velmi dojemné.

První setkání matky se svým dítětem, po dlouhé době odloučení, bylo velmi emocionální a pro všechen zdravotnický personál velmi dojemné.

Účastníci příběhu již pohromadě, a to na stejném místě, jako když matka sama před třemi týdny opouštěla porodnici.

Pokračování příběhu. Po roce matka sama dokončuje zkoušky pro získání průkazu obchodního pilota.

Úskalími při získávání velmi náročných pilotních zkoušek provází Anička nerozlučně svoji matku.

Úskalími při získávání velmi náročných pilotních zkoušek provází Anička nerozlučně svoji matku.