Předčasný porod je porod dítěte před 38. týdnem těhotenství. Děti předčasně narozené jsou nezralé, s nízkou porodní hmotností a s nedokonale vyvinutými orgány. Čím dříve přijde dítě na svět, tím hůře pro ně. Musí se potýkat s adaptačními problémy, jako jsou dýchání, udržení správné teploty, potíže s přijímáním potravy či infekce. Předčasně narozené děti přicházejí na svět s tím, že budou týdny a někdy dokonce měsíce bojovat o svůj život v inkubátorech.
Stará babská pověra, že je lepší porodit dítě v sedmém měsíci než v osmém, je skutečně jen babskou pověrou, která nemá se skutečností nic společného. Pravda je totiž taková: čím déle dítě v děloze matky vydrží, tím je pro ně lépe.
Žijeme bohužel v době, kdy přibývá těhotenství, která zařazujeme mezi riziková. Mezi ženami, které patří do této skupiny, jsou ty, které již v minulosti prodělaly samovolný potrat, mají cukrovku, vysoký krevní tlak, nedostatečnost děložního čípku, nebo které v minulosti prodělaly závažné infekce, interrupci, léčbu neplodnosti nebo předčasný porod.
Samozřejmě, specializovaná porodnická zařízení jsou vybavena přístroji, které dokáží hodně, ale ani moderní technologie nejsou všemocné. V inkubátorech novorozeneckých JIP (běžně užívaná zkratka pro jednotky intenzivní péče) zvládnou lékaři zachránit i ty nedonošené děti, které přišly na svět již ve 24. týdnu těhotenství. Často váží méně než 1 kilogram, některé děti váží dokonce i méně než 500 g, avšak jejich budoucnost je značně nejistá. Jejich životaschopnost je tím nižší, čím dříve se narodily. Nedonošené děti jsou po celý kojenecký věk ohroženy větší nemocností a některé i tělesným a psychickým opožděním.
Příčiny předčasných porodů se podaří zjistit asi v polovině případů. Bývají to vývojové anomálie dělohy, nedostatečnost děložního hrdla, obvykle po předchozí interrupci, nadměrné rozepnutí dělohy při mnohočetném těhotenství a zmnožení plodové vody, preeklampsie neboli pozdní gestóza, cukrovka, tělesné a psychické trauma, poruchy vývoje placenty, poruchy vývoje plodu, nepravidelné polohy plodů, ale nejčastěji zánět plodových obalů.
Nejčastějším příznakem hrozícího předčasného porodu jsou děložní stahy, někdy odchod hlenové zátky uzavírající děložní hrdlo. Jindy odteče plodová voda i bez předchozích děložních stahů.
Pokud žena cítí častější a bolestivější děložní stahy, bolí ji v podbřišku nebo cítí tlak v břiše či zádech, případně začala krvácet, je nezbytné, aby se nechala vyšetřit lékařem, který rozhodne, co dál.
V případě, že ženě odteče plodová voda, může jít i jen o nepatrné množství plodové vody, které je téměř okem neviditelné, je nutné, aby těhotná odjela na kontrolu na porodnické oddělení. Po odtoku plodové vody totiž hrozí plodu infekce, která jej může poškodit.
Vyšetření, která těhotnou čekají
- lékař ženu vyšetří a zjistí anamnézu neboli bude se vyptávat na všechny okolnosti, které dříve postihly rodinu těhotné nebo ji samotnou, protože se často v rodině nebo u stejné ženy opakují;
- při vyšetření se odebere řada krevních vzorků, ale zejména se provede stěr z pochvy, odborně kultivace, který se pošle na mikrobiologický rozbor. Toto vyšetření je velmi důležité, protože předčasný porod nejčastěji vyvolává zánět v pochvě, který ženu nemusí vůbec obtěžovat. Kolem 80 % předčasných porodů vzniká následkem infekce matky a v naprosté většině případů infekce k plodovému vejci přechází pochvou, pouze v malém procentu z krve matky;
- vyšetření ultrazvukem, a to opakované, zejména přesné měření délky a tvaru děložního hrdla, což je jediné přesné potvrzení jeho případného »zkracování« nebo »otevírání«. Při pozitivním nálezu hrozícího předčasného porodu doporučí lékař klid na lůžku doma nebo v porodnici, léky na zklidnění děložní činnosti a v případě infekce antibiotika na léčbu zánětu. Antibiotika se podají buď pouze do pochvy nebo v případě obzvláště závažných infekcí celkově, tabletami nebo přímo injekčním podáváním do krve těhotné. Vždy se podávají antibiotika, která jsou pro dítě neškodná;
- pokud lékař zjistí z ultrazvukového vyšetření, že se děložní hrdlo zkracuje, je možné uvažovat o tzv. cerkláži, což je operační výkon v celkové anestezii, kdy se hrdlo »zašije«, ovšem od cerkláže se v poslední době ustupuje, protože jsou při léčbě neoperační pozorovány stejné výsledky jako s tímto operačním zákrokem;
- těhotná, u které je riziko předčasného porodu, pokud není hospitalizovaná, navštěvuje častěji poradnu, kde absolvuje opakovaně vyšetření výskytu choroboplodných zárodků v pochvě (kultivaci stěrů z pochvy).
Měření délky a tvaru děložního hrdla vaginální sondou ultrazvukového přístroje, vyšetření se odborně nazývá cervikometrie. Boční schéma popisuje postupné otvírání děložního hrdla. Horní obrázek představuje v průběhu těhotenství fyziologický nález, kdy je hrdlo plně uzavřeno. Spodní obrázek znamená v průběhu těhotenství patologický nález, hrozí předčasný porod.
V České republice dochází k před časným porodům zhruba u 8 % těhotenství, což odpovídá situaci v rozvinutých zemích. Výjimku tvoří Irsko, kde bylo před vlnou přistěhovalců, zejména z Afriky, předčasných porodů o polovinu méně. Problematice diagnostiky a léčby předčasných porodů by se měl věnovat jen lékař na specializovaném pracovišti. Pokud tedy pojme váš osobní lékař podezření, že vám hrozí předčasný porod, měl by vás odeslat do poradny pro riziková těhotenství, nejlépe do intermediárního nebo perinatologického centra, kde je návaznost na další péči o předčasně narozené novorozence. Intermediárních center pro porody po 32. týdnu těhotenství je v České republice 20, perinatologických center, kde se řeší porody mezi 24. a 32. týdnem těhotenství, je u nás 12.
Inkubátory a přístroje na podporu dechové činnosti na neonatologické jednotce intenzivní péče v perinatologickém centru.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc., Mgr. I. Ašenbrenerová-Pečenková,
Kniha o těhotenstí, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet