Porodní mechanismus

Porodní mechanismus je způsob, jakým plod a jeho části procházejí porodními cestami. Je dán nutností, aby se plod přizpůsobil prostorovým poměrům porodních cest, zejména tvrdých porodních cest.

Za fyziologických podmínek sleduje porodní mechanismus určitá, zkušenostmi odpozorovaná pravidla: * nejníže uložený bod na předem jdoucí části plodu je vedoucí bod, * vedoucí bod postupuje porodními cestami ve směru pánevní osy, * vedoucí bod se při vnitřní rotaci (viz dále) přetáčí za stydkou sponu.

Postup plodu porodními cestami má tři charakteristické fáze:

Porodní mechanismus plodu uloženého v poloze podélné s hlavičkou flektovanou v postavení levém předním je tento:

Vstup do pánevního dna

Hlavička, do porodu nad vchodem volně pohyblivá, vstoupí do pánevního vchodu tak, že se postaví šípovým švem do příčného nebo šikmého průměru pánevního vchodu (takže oválný obvod hlavičky je v souhlasně oválném pánevním vchodu). Přitom se hlavička skloní, krajina malého lupínku je nejníže, stává se vedoucím bodem.

Sestup porodním kanálem

Hlavička sestupuje porodním kanálem ve stejném postavení až na pánevní dno, (které je pod rovinou pánevní úžiny), jehož žlabovitý tvar ji přinutí otočit se vedoucím bodem (tj. krajinou malého lupínku) za stydkou sponu – provést vnitřní rotaci, takže obličej plodu hledí dozadu, ke křížové kosti rodičky.

Výstup z porodních cest

Rotovaná hlavička je vtlačována do měkkých porodních cest, rozpíná při sestupu pochvu a pak hráz, tlačí přitom na konečník a vyvolává pocit nucení na stolici. Tím, že se rozepíná hráz, vulva se otevírá a v ní se nejprve při stazích, později i mimo stahy, objeví záhlaví hlavičky plodu (krajina malého lupínku). Také se pootevírá řitní otvor. Odpor hráze nutí hlavičku do záklonu: hlavička opřená na hranici šíje a záhlaví o dolní okraj stydké spony se zaklání, a tím se přes hráz rodí předhlaví, čelo a nakonec obličej plodu, hledící dolů. Za dalších stahů se pak otočí porozená hlavička obličejem k pravému stehnu rodičky, provede tzv. zevní rotaci.

Po porodu hlavičky vystupují z porodních cest ostatní části plodu. Jedině ramínka jsou natolik objemná, že jsou nucena procházet vlastním mechanismem. V okamžiku, kdy hlavička postupuje po vnitřní rotaci z kostěného východu do měkkých porodních cest, vstupují raménka do pánevního vchodu v jeho příčném nebo šikmém průměru. Raménko níže uložené (obvykle pravé) se stává vedoucím bodem a stáčí se za sponu, což přinutí již porozenou hlavičku vykonat zevní rotaci. Přední raménko se pak objeví pod sponou, opře se na hranici horní a střední třetiny o její dolní okraj a trup provede ohyb dopředu, porodí se zadní raménko, a tím se uvolní místo pro porod předního raménka. Ostatní části plodu se rodí bez zvláštního mechanismu, obvykle velmi rychle.

Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015