Průběh je zprvu stejný jako u normálního těhotenství a organismus ženy na ně i stejně reaguje: nedostaví se menstruace, na vaječníku se vytvoří těhotenské žluté tělísko, těhotenské testy jsou pozitivní, děloha se zvětšuje. Proto ani palpačním vyšetřením, laboratorně, ani subjektivně není zprvu známek nidace mimo děložní dutinu.
Odumře-li v časném stadiu vývoje plodové vejce a vstřebá se, dostaví se s určitým zpožděním menstruace, takže se obvykle uvažuje o poruše menstruačního cyklu.
Neurčité příznaky vejcovodového těhotenství se dostaví tehdy, když se plodové vejce zvětšilo a rozpíná vejcovod: těhotná pociťuje, obvykle na jedné straně podbřišku bolesti až křečovité, dostavující se v intervalech. Většinou tyto bolesti předcházejí (ne však vždy) tubárnímu potratu nebo ruptuře vejcovodu.
Tubární abort je nejčastějším způsobem ukončení vejcovodového těhotenství, které nidovalo v jeho ampulární části. Tuba se snaží plodové vejce vypudit, stahuje se. To vyvolává bolesti. Plodové obaly se odlučují od stěny tuby, kolem se vytváří krevní výron – hematom. Vejce prosákne krví a změní se na tzv. molu. Vejcovod je krví rozpínán, krev vytéká jeho ampulárním ústím do břišní dutiny, hromadí se v prostoru mezi zadní děložní stěnou a konečníkem, vytváří se zde retrouterinní hematom. Mola zůstane buď ve vejcovodu, častěji je však vytlačena ampulárním ústím.
Žena obvykle začne v 6. až 8. týdnu po poslední menstruaci krvácet z dělohy, většinou jen mírně, krev je hnědé barvy – zaniklo totiž těhotenské žluté tělísko, ustane tvorba progesteronu a deciduálně změněná děložní sliznice se rozpadá a odlučuje.
Tento stav se vyvíjí pozvolna, často připomíná chronický zánět děložních přívěsků: bolesti na jedné straně, v krajině děložních přívěsků je bolestivé zduření. Za dělohou je hmatný hematom vyklenující zadní poševní klenbu, někdy jsou i příznaky anémie. Dostane-li se krev do volné břišní dutiny, připojí se i bolest v pravém rameni. Krev v dutině břišní potvrdí buď punkce Douglasova prostoru, ultrazvukový nález, nebo vyšetření laparoskopem.
Ruptura vejcovodu nastane někdy bez předcházejících bolestivých symptomů jako náhlý stav vyvíjející se rychle pod obrazem hemoragického šoku. Tak končí vejcovodová těhotenství uhnízděná v istmické a intramurální části vejcovodu.
Z pocitu plného zdraví žena s amenoreou (vynecháním menstruace) 5 až 7 týdnů pocítí náhle prudkou, stupďující se bolest na jedné straně, pak v celém podbřišku. Rychle se vyvíjí obraz šoku, bledost kůže a sliznic, rychlý, měkký pulz, pokles krevního tlaku, studené končetiny. Břicho je bolestivé, břišní stěny napjaté.
Klky choria prorostly sliznicí a vrůstají do svaloviny vejcovodu, která je rozpínána a je ztenčená. Klky naruší i stěny cév. Stěna vejcovodu se roztrhne, čerstvá krev stéká do prostoru za dělohou i do břišní dutiny, dostává se až po bránici a tím vyvolá bolesti v ramenou. Z dělohy krvácení není. Ztráty krve do břišní dutiny jsou rychlé a dosahují až 2000 ml a tomu odpovídá i rychle se rozvíjející šok. Jde o akutní ohrožení života.
Diagnózu potvrdí aspirace čerstvé krve z Douglasova prostoru, nález tekutého obsahu Douglasova prostoru ultrazvukem nebo laparoskopií. Podobný obraz vyvolá i prasknutí děložního rohu, nidovalo-li plodové vejce v části vejcovodu procházející děložní stěnou.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet