Eklampsie je záchvat tonicko-klonických křečí s následným komatózním stavem (stavem hlubokého bezvědomí). Obvykle se dostaví u žen s příznaky pozdní gestózy a po předcházejících alarmujících symptomech preeklamptického stavu, ale i bez nich, zcela neočekávaně.
Je to závažný a nebezpečný stav pro matku i pro plod. Častěji křeče propuknou koncem těhotenství (35 %) a za porodu (40 %), méně často po porodu (25 %).
Eklamptický záchvat se rozvíjí typickým způsobem a proběhne v několika fázích.
Začíná neklidem, záchvěvy obličejového svalstva, oční bulvy nejprve rotují, pak se ustálí na jedné straně a na tuto stranu se také otočí hlava.
Horní končetiny se chvějí. Asi po půl minutě zachvátí tonické křeče svaly celého těla, ustane dýchání. Trup je prohnut do oblouku, hlava zvrácená dozadu, dolní končetiny zanožené, paže zaujímají “boxerské postavení” se zaťatými pěstmi, obličej je křečovitě stažen, čelisti jsou sevřené a mezi zuby často uvázne skousnutý jazyk.
Těhotná nedýchá, obličej je cyanotický (promodralý), žíly na krku jsou přeplněné krví. Cyanotická barva se rozšířila na krk a hrudník.
Tato fáze je celkem krátká a na ni naváží tonicko-klonické křeče (křeče se záškuby), nejprve v obličeji s prudkými pohyby hlavy do stran a dozadu. Z úst vytéká pěna, žena začne chrčivě dýchat, ale cyanotická barva se šíří na trup i končetiny.
Trup je prohnut do oblouku, předloktí se zmítavě pohybují před hrudníkem, dolní končetiny jsou napjaté a jen se mírně chvějí. Záchvat trvá asi minutu, intenzita křečí opadá a po hlubokém vdechu nemocná přejde do komatózního stavu.
Eklamptické kóma je stav hlubokého bezvědomí bez motorické (pohybové) aktivity, jen někdy lze pozorovat nekoordinované pohyby nebo záchvěvy. Zornice jsou rozšířené, nereagují na světlo, reflexy nejsou výbavné.
Kóma trvá obvykle hodinu – může být i delší. Žena se probouzí dezorientovaná a s amnezií (na nic si nepamatuje). Eklamptické kóma bývá přerušováno novými záchvaty křečí, někdy sice zůstane při jednom záchvatu, častěji bývají dva až tři. Počet záchvatů určuje do jisté míry prognózu.
Vzácněji se záchvaty opakují v rychlém sledu, nebo jeden naváže na druhý, vyvine se nebezpečný status eclampticus. Záchvat bývá někdy vyprovokován vyšetřovacími nebo léčebnými úkony (při měření krevního tlaku, vpichem injekce, cévkováním, porodnickým vyšetřením).
Byly popsány případy, kdy těhotná upadla do komatózního stavu bez křečí. Mluví se o “eclampsia sine eclampsia”.
Právě popsané formy jsou prognosticky velmi nepříznivé. Tonická křeč postihuje i děložní sval. Plod je při eklamptickém záchvatu ohrožen nedostatkem kyslíku. V placentě se objeví degenerativní změny, někdy se placenta předčasně odloučí. Také těhotná je vážně ohrožena udušením ve fázi tonických křečí, při opakujících se záchvatech srdečním selháním, v dlouhém kómatu pneumonií, plicním nebo mozkovým edémem či mozkovým krvácením.
Eklamptický záchvat je třeba odlišit od epileptického, tetanie, eklamptické kóma od kómatu diabetického, mozkového tumoru.
Vzhledem k závažnosti a případným následkům preeklampsie vystupuje do popředí nezbytnost prevence a zachycení i těch lehčích forem. Zvýšená pozornost musí být věnována těhotným s hypertenzí před otěhotněním, diabetičkám, ženám s ledvinovými a jaterními chorobami, ženám po infekčním zánětu jater.
Jen nejlehčí formy lze léčit ambulantně klidem, podáváním sedativ nebo psychofarmak. Těžké formy musí být neodkladně hospitalizovány, nejraději v perinatologickém centru. Tam budou odborně sledovány, sledován bude i stav plodu.
Doporučuje se klid na lůžku, nejraději v poloze na boku. Podle stavu budou podávány léky snižující krevní tlak, u preeklamptického stavu se tlumí křečová pohotovost podáváním magnezium-sulfátu.
U těžkých forem pozdní gestózy, zejména naroubované, a při preeklamptickém stavu po 36. týdnu gravidity je nejúspěšnější “porodnická léčba” – tj. ukončení těhotenství císařským řezem, čímž se zabrání progresi onemocnění.
Ukončení těhotenství před tímto termínem je někdy nutné z vitální indikace matky. Rozhodnutí ukončit těhotenství uspíší horšící se nebo závažný nález na očním pozadí.
Ženě s eklamptickým záchvatem musí být udržovány volné dýchací cesty, podávají se vysoké dávky magnezium-sulfátu, při opakovaných křečích barbituráty.
Probíhá-li porod, ukončí se podle porodnické situace extrakcí kleštěmi nebo císařským řezem.
Proběhl-li záchvat před termínem porodu, ukončí se těhotenství císařským řezem.
Každá žena, která prodělala těžkou formu pozdní gestózy nebo měla eklamptický záchvat, musí zůstat v ústavním ošetřování tak dlouho, dokud nejsou zkontrolovány ledvinné funkce, dokud se neupraví krevní tlak a nevymizí edémy. Pak přechází do ambulantní péče internistů, poněvadž může přetrvávat tzv. reziduální proteinurie a hypertenze.
Příspěvek recenzoval MUDr. Michal Koucký
sdílet