Definice. Jenom kolem 4 % těhotných žen porodí přesně ve vypočítaném termínu na základě poslední menstruace. Naprostá většina žen (kolem 80 %) však porodí v období +/- 14 dní kolem vypočítaného data.
Těhotenství trvající déle než 42 týdnů označujeme jako přenášení nebo potermínové těhotenství. Statisticky je dokázáno, že již 10 dní po termínu porodu mírně narůstá riziko některých komplikací u plodu. Příčinou tohoto je pravděpodobně fakt, že dítě pomalu přeroste možnosti vlastní placenty, a tato i postupně stárne. Proto se doporučuje pacientku v tomto termínu preventívně hospitalizovat, hlavně kvůli důkladnému prošetření stavu dítěte.
Výskyt a příčiny.
Přenáší kolem 4-14 % těhotných žen. V posledním desetiletí výskyt potermínových těhotenství klesá. Příčinou je v první řadě zavedení ultrazvukového určování termínu porodu do běžné praxe. Protože až 40 % žen udá nesprávný datum poslední menstruace, nebo má menstruaci nepravidelnou, vedlo to často ke stanovení nesprávného termínu porodu a k vytváření pseudopřenášení. Nejpřesnějším stanovením věku těhotenství, a tím i předpokládaného termínu porodu, je ultrazvukové měření velikosti plodu při vaginálním ultrazvuku nejlépe do 12. týdne těhotenství. Pozdější UZ vyšetření již nejsou tak přesná.
Druhou příčinou poklesu přenášení je zavedení tzv. programovaných porodů, tj. indukce porodů na přání rodičky bez medicínského důvodu.
Příčina přenášení není známa. Stejně tak není možné předpovědět, které těhotenství bude pacientka přenášet. Protože celé těhotenství a změny v organizmu matky, které ho provázejí, řídí plod hlavně prostřednictvím placenty, je možné analogicky předpokládat, že přenášení bude způsobené poruchou dozrávání placentárních hormonálních systémů.
Postup při přenášení.
V naší nemocnici přijímáme pacientku na hospitalizaci obvykle 10 dní po termínu porodu. Již v poradně, nebo při příjmu lékař ověří termín porodu kombinací údajů poslední menstruace a prvního UZ vyšetření. Po příjmu pacientka absolvuje několik důležitých vyšetření, které ozřejmí aktuální stav dítěte. Na základě jejich výsledků určíme postup, který je pro plod i matku nejlepší.
Ultrazvukové vyšetření – pomocí sonografu posoudíme velikost plodu, symetrickost jeho růstu, množství plodové vody a stav placenty. Tyto parametry svědčí spíše o dlouhodobém stavu plodu. Součástí je i dopplerovské vyšetření průtoků v pupečníkových cévách, které nepřímo zhodnotí funkční stav placenty. 
Kardiotokograf (CTG, monitor) – zachycením srdeční akce plodu a zakreslením do křivek umíme posoudit jeho aktuální stav.
Zátěžový oxytocinový test – pomocí infuze s oxytocínem navodíme několik kontrakcí dělohy a zároveň nasnímáme kardiotokograf. Tohle vyšetření nám ukáže, jestli je plod schopen tolerovat zátěž, kterou znamená porod. Nepřímo tento test naznačí i reaktivitu dělohy a její schopnost zahájit činnost.
Amnioskopie – pomocí tenké rourky zavedené vaginálně do kanálu čípku máme možnost posoudit vzhled plodové vody.
Na základě výsledků uvedených vyšetření a na základě vaginálního nálezu určíme adekvátní postup v každém individuálním případě. V případě jakéhokoliv podezření na ohrožení plodu máme kdykoliv možnost těhotenství ukončit, či už pokusem o okamžité spuštění porodu nebo císařským řezem.
V opačném případě volíme spíše konzervativní, observační postup. Snažíme se jenom velice jemně a zlehka napomáhat samovolnému nástupu porodní činnosti.
K tomu nám slouží několik léků a procedur.
Hamiltonův manévr – během vaginálního vyšetření lékař pomocí prstu odloučí dolní pól vaku blan od dolního děložního segmentu, čímž se uvolní přirozené hormony spouštějící porod.
Thiamín injekce, Secatoxin kapičky – nespecifické látky zvyšující dráždivost děložního svalu.
Prostin vag. tabletky – při nepřipraveném nálezu na děložním čípku je dáváme do zadní poševní klenby tak, aby pomalu napomáhaly dozrávání, a připravily tak porodní cesty na porod. Když je nález vhodný k porodu, můžeme vložit tabletku i do čípku, a tím vyvolat začátek porodu.
Prepidil gel – poměrně účinný, ale i dost razantní prostředek k indukci porodu. Používáme jej spíše při jiných indikacích, jako je prosté přenášení, například vysoký tlak matky, nebo cukrovka. Zavádí se pomocí ampule do zadní poševní klenby nebo přímo do čípku.
Propess systém – systém, který plynule a pomalu uvolňuje dávky hormonů, které spouštějí porodní činnost. Používáme ho spíše v případech, kdy jiné prostředky nebyly úspěšné.
Několik slov na závěr. Přenášení je také i psychologickým problémem. Je mi naprosto jasné, že radostné očekávaní v celé Vaší rodině i v blízkém okolí se velice lehce změní na nervozitu a podráždění. Některé pacientky se mylně domnívají, že okamžitě po příjmu budeme u nich vyvolávat porod a do 24 hodin porodí. V podstatě nemáme k tomu žádný medicínský důvod a zbytečně bychom razantním postupem vystavovali Vás i Vaše dítě riziku císařského řezu. Naším hlavním úkolem je bedlivé sledování stavu dítěte. Vaším hlavním úkolem je snažit se získat maximální možnou duševní pohodu, protože adrenalín, hlavní stresový hormon, brzdí porodní činnost.
V případě jakýchkoli dotazů nebo připomínek neváhejte oslovit sestry nebo kteréhokoliv lékaře.
MUDr. Jozef Záhumenský
sdílet