Porod dvojčat a vícerčat

Stěna dělohy bývá podstatně silnější (cm) než v době termínu porodu (mm). Děti jsou vždy malé, nezralé a často různě v děloze uložené. Operatér má sice k dispozici aktuální ultrazvukový  snímek, ale nejednou  se dočká překvapení a těžkostí. Někdy může vadit placenta, jindy jsou děti do sebe zaklesnuty. Malá nezralá těla se mohou uchýlit do polohy, kdy je lze obtížně uchytit a přitom se již »stahuje« svalovina dělohy a nastává omezení  manévrovacího  prostoru pro ruku porodníka.

Operatér řezem ve stěně děložní na děti nevidí a řídí se pouze pohmatem. A ještě ke všemu je hnán časem. Po otevření dělohy hrozí porucha zásobení plodu nebo plodů kyslíkem. Vliv anestetik v těchto složitých případech  nehraje až tak negativní roli. Císařský řez pro porod  vícerčat  vyžaduje u porodníka vždy velkou erudici. Dětem hrozí trauma (zlomeniny  kostí, poranění orgánů, zejména mozku a jater a následné krvácení) a přechodný  nedostatek kyslíku. Tyto vysoce náročné operace musí provádět vždy nejzkušenější lékaři porodnického týmu.

Porod císařským řezem může probíhat buď v celkové anestezii  (maminka tedy celý porod prospí),  nebo v regionální anestezii (maminka je při vědomí, má jen znecitlivěnou  dolní polovinu  těla). Hlavním přínosem  tohoto způsobu znecitlivění je, že maminka může vnímat narození svých dětí, může je vidět ihned po porodu, může děti, pokud jsou zdravé a umožňuje-li to daná porodnice,  ještě i během operace přiložit k prsům. Nehrozí komplikace související s »klasickou« celkovou anestezií (zejména zvracení během umělého spánku). Porod nemusí probíhat v takovém tempu jako při celkové anestezii, protože nehrozí přechod hypnotik a anestetik podaných matce do krve dětí. Také hojení jizvy po císařském řezu v regionální anestezii probíhá lépe a rychleji.

Spontánní  (samovolný, přirozený) porod dvojčat je vždy pojímán jako rizikový. Děloha ženy není od přírody připravena na více plodů. Její stěna je více roztažena (větší objem plodů a větší množství plodové vody), a v důsledku toho síla děložních kontrakcí  nedosahuje takové intenzity jako u porodu  jednoho dítěte. Spontánní porody dvojčat jsou obvykle pomalejší. Po porodu prvního plodu (dříve plodu A) se pak děloha začne stahovat (odborně  se tento jev nazývá retrakce) a druhému plodu (dříve B) hrozí porucha zásobení kyslíkem. Zjednodušeně řečeno, hlavní riziko u přirozeného porodu  dvojčat  se více týká druhého  dítěte.

Způsob vedení porodu dvojčat se v poslední  době v českých porodnicích sjednotil. Přesto v konkrétní situaci rozhoduje nejzkušenější lékař, který má na starosti porodní sál. Spontánní porod dvojčat se volí pouze tehdy, pokud je v »dvojčecím« termínu (tj. o dva týdny dříve, než je výpočet pro porod jednoho plodu), a pouze pokud jsou obě děti hlavičkami dolů. Ve všech ostatních kombinacích  (konec pánevní–hlavička,  konec pánevní–konec pánevní, hlavička nebo konec pánevní–příčná poloha) se vždy plánovaně ukončuje těhotenství císařským řezem. Poslední, jediná poloha, na kterou mohou mít různí porodníci různý názor, je hlavička–konec pánevní. Ale vzhledem k vyššímu riziku poruchy zásobení kyslíkem ve druhé době porodní u druhého plodu, volí většina z nich plánovaný císařský řez. Je vždy namístě, aby těhotná a její partner s porodníkem způsob vedení porodu probrali, ale je vhodné se vždy řídit názorem zkušeného  porodníka.