Průjem je příliš časté vyměšování nezvykle řídké stolice. Neexistuje přesné vymezení průjmu. Za průjem lze označit tři a více neformovaných až vodnatě řídkých stolic za den. Průjem není samostatná nemoc, je to vždy příznak nějakého onemocnění nebo poruchy. Při průjmu je porušeno vstřebávání vody a některých dalších látek ze střeva zpět do krevního oběhu, navíc dochází k nenormálnímu vylučování vody do střeva. Z praktického hlediska je důležité rozlišit akutní a chronický průjem.
Akutní průjem vzniká náhle, nezřídka je to záležitost jednoho dne, většinou trvá několik dnů. Trvá-li několik týdnů, znamená to již přechod do chronického průjmu. Časové hranice však nejsou nikterak pevně vymezeny.
Nejčastější příčinou akutního průjmu jsou nejrůznější infekce. Druhou nejčastější příčinou je zátěž nevhodnou stravou. I zcela nezávadné potraviny mohou být příčinou průjmu. Jde o stravu nezvyklou nebo nezvykle upravenou nebo také o její nadměrné množství. Jsou značné individuální rozdílnosti ve vnímání těchto vlivů.
Nejdůležitější je při výskytu průjmu zvýšit přívod tekutin k úhradě ztráty vody a iontů. V těchto případech lze použít neslazený černý čaj, případně speciální rehydratační roztoky obsahující vodu, cukry a nezbytné ionty. V léčbě průjmových onemocnění jsou důležitá také dietní opatření. Doporučuje se dieta zahrnující banány, piškoty a rýžový odvar.
Trvá-li průjem dva a více dnů, je třeba vyhledat lékaře, který případně odebere vzorek stolice pro bakteriologické vyšetření a doporučí další postup.
V léčbě průjmových onemocnění se uplatňuje několik skupin léků. Nejvhodnější k užívání v těhotenství jsou střevní adsorbencia – látky s velkým aktivním povrchem, které se v trávicím ústrojí nevstřebávají a současně na sebe vážou nejrůznější látky a toxiny, které tak zneškodňují. Základními léčivy této skupiny jsou živočišné uhlí (Carbo medicinalis, Carbosorb) a diosmektit (Smecta). Jejich použití v těhotenství je bezpečné, protože se ze zažívacího ústrojí nevstřebávají.
Méně vhodná jsou střevní dezinficiencia a opioidní obstipancia. Střevní dezinficiencia se používají při infekčních průjmech, působí antibakteriálně a antimykoticky. Patří sem cloroxin (Endiaron) a nifuroxazid (Ercefuryl). Podávání cloroxinu je kontraindikováno v prvním trimestru těhotenství. Podávání nifuroxazidu se v průběhu celého těhotenství také nedoporučuje. Opioidní obstipancia zpomalují činnost střev a nesmí se používat u infekčních průjmů. Řadí se mezi ně loperamid (Immodium) a difenoxylát (Reasec). Loperamid se nesmí užívat v prvním trimestru těhotenství. Difenoxylát se nedoporučuje po celou dobu těhotenství.
V poslední době se pozornost soustřeďuje na tzv. probiotika a prebiotika. Jedná se o potravinové doplňky obsahující oslabené bakterie, které mají příznivý účinek na složení a aktivitu střevní mikroflóry (bakterie žijící běžně ve střevech) a používají se jako pomocná léčiva u vleklých či akutních střevních dyspepsií nebo u průjmů. Střevní mikroflóra fyziologicky osidluje tlusté střevo a tím brání usazení a přemnožení patogenních mikroorganismů a vzniku střevních infekcí.
Léky a doplňky stravy obsahující probiotika i prebiotika jsou v období těhotenství bezpečné a lze je používat jako doplněk léčby u většiny onemocnění trávicího ústrojí.
Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet