V současném porodnictví se běžně používá horizontální poloha na zádech, která byla zavedena do praxe v 16.–17. století. Poloha je výhodná pro prevenci a ošetření rozsáhlých porodních poranění.

Proti poloze na zádech je namítáno, že není přirozená, že není využívána zemská gravitace jako porodní síla a že plod musí být vypuzován horizontálním směrem a zčásti i vzhůru, což prodlužuje vypuzovací dobu, je pro rodičku vyčerpávající a více bolestivé.

Využití gravitační síly u porodu je tradičně udávaný omyl. Koeficient tření mezi plodem a porodními cestami je tak výrazný, že zemská gravitace nehraje vůbec žádnou roli.

Zkušenosti mnoha porodnic, kde ženy rodí ve II. době porodní ve vertikálních polohách, ukazují na vyšší nárůst porodních poranění konečníku.

Je možné nalézt rozumný kompromis? Zdá se, že ano. V I. době porodní by žena měla být ve vertikální poloze nebo i vleže, ale na boku, a pokud možno se vyhnout poloze na zádech. Druhá doba může probíhat vleže na boku nebo v polosedě. Odstraní se nepříznivé vlivy polohy na zádech, a přitom oblast rodidel zůstává viditelná a přístupná jak vyšetření, tak prevenci velkých porodních poranění ženy.

Při volbě porodní polohy ve II. době porodní platí snad více než jindy individuální přístup ke každé ženě. Za porodu si žena instinktivně nachází pro ni nejméně bolestivou a nejpohodlnější polohu. A ta ve většině případů nebývá přísně vertikální.

Autor: doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.