V krátké době po porodu by měl být novorozenec vyšetřen dětským lékařem. Při vyšetření lékař mimo jiné hodnotí stav výživy, svalové napětí, zralost novorozence, způsob jeho adaptace mimo matčino lůžko, poslouchá a hodnotí dýchání a srdeční činnost, všímá si napětí kůže a znamének na kůži, shledává případné vývojové odchylky.

Kůže novorozence je zarudlá a postupně, jak zarudnutí mizí, olupuje se v drobných šupinách. Toto je normální jev.

Na temeni hlavy bývají přechodně jemné chloupky, plodové chmýří, kterým se odborně říká lanugo. Zvláště u nedonošených dětí se plodové chmýří vyskytuje i jinde po těle

Poporodní otok na temeni, tzv. porodní nádor, je způsoben průchodem hlavičky porodními cestami a během několika hodin začíná mizet.

Podobně může tlakem na hlavičku při porodu vzniknout tzv. kefalhematom. Je to podkožní modřina, která se ale hojí o poznání déle, týdny až měsíce.

Drobné fialové skvrnky na kořeni nosu, na víčkách, v zátylku, se odborně nazývají teleangiektázie. Mívá je ve větší nebo menší míře téměř každý novorozenec. V průběhu kojeneckého věku postupně mizí.

Někdy se na kůži dítěte objevují drobné plastické červené skvrnky, odborně se nazývají hemangiomy, které obsahují klubíčka cév. Jeví většinou rovněž tendenci k samovolnému zmenšení a ústupu v kojeneckém a především v batole­cím věku.

V místech budoucího srůstu kostí lebky nahmatáme u novorozence dvě vkleslinky, odborně jim říkáme fontanely. Obě se postupně uzavírají. Větší z nich, na temeni ve střední čáře, zůstává hmatem patrná až do 1,5 roku.

Na špičce nosu bývá pravidelně drobná krupička z ucpaných mazových žlázek. Tato bělavá zrnka se nazývají milia. Zvolna se sama ztratí.

Při obtížnějším vybavení dítěte může při porodu dojít k nalomení nebo dokonce zlomení klíční kosti. Pro matku to většinou znamená jen opatrně zacházet s ručkou dítěte na postižené straně. V prvním týdnu dítě se zlomeným klíčkem nepokládáme na bříško. Poranění se velice rychle hojí. Do 2–3 týdnů je kost zdravá a pevná.

Novorozenec může ve spánku lehce nepravidelně dýchat, je to normální jev. Stejně tak tlukot srdce novorozence je rychlejší než dospělého člověka. Normální počet tepů novorozence je kolem 120 za minutu. Přechodná nezralost hrtanových chrupavek způsobuje někdy u novorozence pískavý nádech.

Vlivem poporodní hormonální reakce bývají prsa novorozence zduřelá. Na bradavkách se mohou objevit i kapky tekutiny »mléka«. U děvčátek způsobuje hormonální reakce hlenový výtok z pochvy, někdy i mírné krvácení, které se podobá menstruačnímu. Tyto reakce během následujících měsíců po porodu vymizí.

Svaly stěny břišní vyzrávají a sílí postupně, jak dítě roste. Slabý svalový prstenec kolem pupku může být příčinou pupeční kýly.

V tříslech zvláště u nedonošeného dítěte může být vyklenutí způsobené tříselnou kýlou. Trvale vyklenutá kýla dítěti vadí a mohla by způsobit závažné komplikace. Musí se proto v takovém případě chirurgicky v celkové anestezii odstranit.

Varlátka u donošeného novorozence by měla být uložena v šourku. Někdy jsou ale hmatná v třísle. Sestup varlátek do šourku může pokračovat ještě v kojeneckém věku.

Šourek bývá po porodu oteklý, temně fialově zbarvený. Otok může být způsoben tekutinou v obalech varlátek, vodní kýlou. Ustupuje většinou během prvních dvou let.

Velké stydké pysky u donošené holčičky by měly překrývat malé. Vlivem zduření přirození po porodu někdy ani u donošené holčičky nekryjí zcela velké pysky malé. O péči u novorozené holčičky se dozvíte v další kapitole Novorozené děvčátko očima dětského gyneko­loga.