Po porodu sahá děloha svým horním okrajem až k pupku. Den po dni se její velikost zmenšuje; během deseti dnů po porodu sestoupí horní okraj dělohy do pánve natolik, že již není skrze břišní stěnu hmatný. Porodníci kdysi zmenšování dělohy nazvali »zavinování«.

K zavinování dělohy jsou nezbytné stahy děložního svalu, říká se jim »poporodní stahy«. Jsou většinou jenom nepravidelné, prvorodičky je obyčejně ani nevnímají, u vícerodiček se někdy objevují jako obyčejný tupý tlak v břiše. Zvětšují se zejména během kojení. Pokud by vám byly nepříjemné, oznamte to při vizitě lékaři. Předepíše vám lék k potlačení vnímání bolesti.

Hrdlo dělohy je bezprostředně po porodu ochablé a je široce otevřené do pochvy. Ale již od druhého dne se formuje a třetí den má již normální válcovitý tvar.

Dno pánve je velmi složitá vrstva svalů, která byla v těhotenství značně namáhána a při porodu v ní vznikly trhlinky. Návrat elasticity a pevnosti trvá více dnů a nikdy nedosáhne původního stavu. Proto zůstává někdy děloha po porodu uložena níže.

Pochva a hráz jsou obvykle při porodu velkým rozpínáním poškozeny vznikem trhlinek. Před prvním porodem se souvislý zbytek panenské blány roztrhá na drobné hrbolky kolem poševního vchodu. Poševní vchod již není tak uzavřen, poševní stěny někdy ztrácejí dřívější elasticitu.

Vaječníky přestaly v těhotenství zdánlivě pracovat. A ještě po dobu kojení v nich obvykle nezrají další vajíčka, takže trvá stav bez menstruačního krvácení (odborně amenorea). Po skončení kojení se obnoví jejich činnost a žena začne opět pravidelně menstruovat. Avšak menstruace se někdy dostaví i při kojení.

Břišní stěna je po porodu ochablá, přímé břišní svaly jsou rozestouplé. Trvá několik týdnů, než se znovu zpevní. Rehabilitaci břišní stěny napomáhá vhodná gymnastika, se kterou by měla žena začít již v šestinedělí. Na kůži podbřišku, někdy hýždí a prsů, zůstávají pajizévky (odborně strie), které ztratí svůj růžový kolorit a postupně nabudou perleťově lesklého vzhledu. Pigmentace kolem pupku, ve střední čáře pod pupkem, na zevních rodidlech, kolem análního otvoru, v jizvách a někdy i v obličeji mizí v několika dnech. U některých žen bývá pozorováno zvýšené vypadávání vlasů.

Hormonální změny. Placenta byla mohutným zdrojem hormonů, zejména estrogenů, progesteronu a hCG, který jako první hormon oznámil těhotenství. Po porodu se postupně normalizuje množství těchto hormonů v krvi ženy.

Z mozkového podvěsku (odborně hypofýzy) přecházejí do krevního oběhu nedělky prolaktin a oxytocin, zejména pokud se dráždí bradavky při kojení, které oba tyto hormony řídí.

Ústup těhotenských změn je zřejmý i na dalších žlázách, štítné žláze, kůře nadledvin. Produkce jejich hormonů klesá.

Krev a krevní oběh. Po porodu se sníží celkový objem krve. Od pátého dne šestinedělí se hladina krevního barviva vrací na normální hodnoty, počet bílých krvinek po šestém dni, počet červených krvinek se zvyšuje.

Asi u poloviny nedělek zůstávají mírně rozšířené žíly na dolních končetinách, na zevních rodidlech, kolem řitního otvoru a také v pánvi. V každém dalším těhotenství se tyto změny stupňují.

Psychické změny. Nedělka bývá v prvních dnech po porodu unavená. Uvědomí si, že do každodenního života vstupuje péče o dítě. A tak se některé nedělky obávají, zda novou roli zvládnou. Vedle radosti z dítěte mívají i stavy nejistoty a skleslosti; bývají plačtivé bez příčiny. Pokud budete na oddělení šestinedělí, poradí a pomohou vám lékaři i porodní asistentky. Až přijdete domů, pomůže vám manžel, vaše maminka, případně některá zkušená žena z příbuzenstva. V péči o dítě vám poradí a pomohou dětská lékařka i dětská sestra.

Autor: doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.