Těhotná žena potřebuje více než kdy jindy dostatečný přísun vitaminů a minerálních látek. Toho docílí pestrou skladbou stravy. Se zastoupením všech potravinových skupin (viz doporučená potravinová pyramida pro těhotné) v našich podmínkách je tedy žádoucí dbát také na dostatečné zastoupení rostlinné stravy. Celkově se doporučuje minimálně 400 g ovoce a zeleniny denně, z čehož se klade důraz na její pestrost a omezení ztrát vitaminů kulinářskou úpravou. Zeleninu je vhodné konzumovat částečně v syrovém stavu, dobře omytou, jinak upřednostňovat vaření v páře, blanšírování, konzervaci mražením apod. Z vitaminů a minerálních látek, které svým nedostatečným zastoupením ve výživě těhotné mohou mít závažný dopad na vývoj plodu, jde zejména o kyselinu listovou. Je důležitá pro dělení buněk a tudíž pro celé těhotenství. Nejvážnější důsledky však má její nedostatek na samém začátku těhotenství, většinou u žen, které mají genetickou vnímavost a zhoršený metabolismus kyseliny listové. Podezření na tyto odchylky je v případě opakovaných spontánních potratů. Tuto poruchu dnes u nastávající matky pomáhá potvrdit genetické vyšetření. Nedostatek kyseliny listové může dále způsobovat těžké vrozené vady plodu, v mírnější formě pak může docházet ke zpomalení vývoje plodu či k před čas nému porodu. Proto je v těchto případech nutné doplňování kyseliny listové ve větších dávkách v po době tablet (acidum folicum), a to již před plánovaným těhotenstvím a minimálně po dobu jeho I. trimestru. V některých zemích se doporučuje dodávání kyseliny listové v podobě doplňku stravy v dávce 400 μg denně po celou dobu těhotenství všem, tj. i nerizikovým těhotným ženám. K nejdůležitějším potravinovým zdrojům kyseliny listové patří: košťálová, listová a kořenová zelenina, jižní ovoce a drobné bobulovité ovoce a lesní plody, dále ořechy a semena, droždí, luštěniny, obiloviny, zvláště obohacené kyselinou listovou, jako je tomu u mnoha snídaňových ce reálií (obohacené cornfl akes). Nešetrnou kulinářskou úpravou se kyselina listová ničí. Hodně kyseliny listové je také obsaženo v játrech a vnitřnostech, které však těhotným nejsou příliš doporučovány. Nejrozšířenějším a častým nutričním deficitem během těhotenství (nejčastěji mezi 12. a 25. týdnem) je nedostatečný přísun železa. Jeho následkem je chudokrevnost matky. To přispívá ke zhoršenému vývoji plodu, což se projevuje jeho nedonošeností, nízkou porodní hmotností a zvýšením rizika úmrtnosti novorozence. U matky jsou pak patrné projevy únavy, bolesti hlavy, dušnosti a zvyšuje se riziko infekčních komplikací během šestinedělí. V rozvojových zemích přispívá i k zvýšené úmrtnosti žen po porodu. V našich podmínkách je vysoká úroveň prenatální péče, kdy se u každé nastávající matky vyšetřuje krevní obraz a hladina hemoglobinu; jestliže je nižší než 110 g/l a zejména klesne-li pod 100 g/l, doporučuje lékař doplnění železa jeho farmakologickými preparáty. Hlavní potravinové zdroje železa jsou: libové maso, pokrmy z krve zvířat, jako jsou jelítka, tlačenky, dále játra, žloutek. Z těchto potravin a pokrmů se železo velmi dobře vstřebává. Z rostlinných zdrojů se železo všeobecně vstřebává hůře pro přítomnost oxalátů, ftalátů a polyfenolů. S nedostatkem železa se také často sdružuje nedostatek zinku. Je vyvolán nedostatečným zastoupením podílu potravin živočišného původu a také k němu může dojít při léčbě chudokrevnosti velkými dávkami železa bez doplňování zinku, kdy se omezuje vstřebávání zinku ve střevě. Také u veganek či makrobiotiček dochází ke sníženému vstřebávání zinku z důvodu vysokého zastoupení rostlinné stravy s obsahem vlákniny a kyseliny fytové. Nedostatek zinku se projevuje zvláště u geneticky predisponovaných žen těžkým poškozením plodu, v mírnější formě pak poruchou růstu plodu, kožními projevy a oslabenou imunitou u novorozence. V našich současných podmínkách již obvykle vzhledem k pravidelné jodidaci nehrozí riziko nízkého přívodu jódu a v jeho důsledku poškození vývoje plodu během těhotenství.

Během těhotenství není vhodná konzumace alkoholu, zejména ne ve vyšších dávkách, dále vysoká spotřeba kofeinu (nad 300 mg za den, tj. více než 3 šálky kávy nebo 4 šálky silného čaje nebo 6 sklenek nápojů typu coly). Dále může být v některých rybách ze zamořených oblastí (bílý tuňák, makrela) a zejména v dravých a dlouho žijících rybách (žralok, mečoun, štika, candát, bolen) vyšší přítomnost rtuti a dalších perzistujících organických škodlivin, a proto se doporučuje se jim během těhotenství raději vyhýbat, ev. je omezit tak, aby jejich příjem nebyl vyšší než 1 porce týdně.

Plánování jídelníčku
Těhotná žena si může naplánovat jídelníček podle svých zvyklostí tak, aby byl
pokryt během dne doporučovaný celkový počet porcí v jednotlivých skupinách potravin (tab. 7):

Popsané rozložení porcí potravinových skupin během dne navržené v tab. 7 odpovídá následujícímu jídelníčku:
→ snídaně: chléb s máslem (10 g) a se sýrem (50 g), 2 rajčata (120 g), sklenice mléka 250 ml
→ přesnídávka: hroznové víno 250 g
→ oběd: slepičí vývar s nudlemi, špenát 200 g, hovězí maso 100 g, bramborový
knedlík 5 plátků
→ svačina: jablko 100 g, müsli tyčinka
→ první večeře: celozrnná houska, jogurt 200 g, jablečný závin 80 g
→ druhá večeře: mrkev 120 g
→ během dne dostatek pitné vody (cca 2 l)

Velikosti porcí
Obiloviny: v průměru představuje 1 porce plátek chleba (60 g) nebo pečivo (40 g) nebo misku snídaňových cereálií nebo 1 kopeček vařené rýže nebo vařených těstovin (125 g).
Zelenina včetně brambor: v průměru představuje 1 porce např. (dle výběru) velkou papriku nebo mrkev, 2 rajčata nebo misku čínského zelí nebo salátu nebo
půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy.
Ovoce: v průměru představuje 1 porce např. 1 pomeranč nebo jablko nebo banán nebo misku jahod nebo sklenici neředěné ovocné šťávy.
Mléko a mléčné výrobky: v průměru představuje 1 porce 250 ml mléka nebo 200 ml jogurtu nebo 55 g sýra.
Maso a další zdroje bílkovin, jako jsou drůbež, ryby, luštěniny, vejce: v průměru představuje 1 porce 125 g masa nebo 2 vařené bílky nebo misku sójových bobů nebo porci sójového masa.
Ostatní tuky, jednoduché cukry: v průměru představuje porce 10 g cukru nebo tuku.

Převzato a upraveno podle Brázdová, Z: Výživa těhotných a kojících žen. Rukověť. Projekt č. 136/99 »Dvoustupňová intervence zaměřená na výživu těhotných a kojících žen«. Vydání 1. Brno 1999. Pro Ústav preventivního lékařství grafi cky zpracoval Mgr. Vladimír Smrčka.

A. Pařízek Kniha o těhotenství a dítěti
Listopad 2008, Galén, Praha