Encyklopedie

Algoritmy rozhodování a postupu

>

Preventivní a preemptivní opatření:

  • včas zaznamenat pokles krevního tlaku, hypotenzi
    a tendenci směrem k rozvoji šoku. Respektovat, že náplň krevního
    řečiště se zvětšuje v těhotenství postupně a makrohemodynamická
    manifestace svědčí již o závažném stupni zhoršení krevního oběhu;
  • uložit těhotnou ve vysokém stupni těhotenství, tj.
    v posledním trimestru, na levý bok, nejlépe a nejrychleji podložením
    oblasti pravé kyčle klínem, polštářem či opěradlem převrácené židle.
    V nouzových podmínkách ručně přemístit dělohu přechodně doleva po
    uchopení ze stran plochami dlaní;
  • podat inhalačně kyslík v co nejvyšší koncentraci
    polomaskou - fetální hemoglobin jej na rozdíl od mateřského váže daleko
    dychtivěji;
  • zajistit ihned i.v. vstup kdekoli periferně v oblasti
    horní duté žíly, nejvhodněji na předloktí výše ležící horní končetiny,
    podat základní objem krystaloidu v dávce přibližně 5 ml/kg t. hm.,
    popř. dále koloidní roztok v dávce přibližně poloviční v krátkém čase
    asi 15 minut; při krevní ztrátě je pořadí a množství opačné (viz dále);
  • udržovat dostatečnou perfúzi v děložním řečišti
    v autoregulačním pásmu, tj. se systolickým tlakem přibližně 110 mmHg
    (14,6 kPa). Pro rychlé splnění tohoto cíle můžeme v úvodu podat i malou
    dávku vazopresoru, pokud možno bez ovlivnění vazomotoriky děložní
    cirkulace a fetoplacentární jednotky - nejčastěji užijeme efedrin při
    hypotenzi, ale při neodkladné resuscitaci při zástavě srdeční užijeme
    ihned adrenalin;
  • určit další medikace a postup, zejména v posledním trimestru těhotenství.