Encyklopedie

Autoimunitní choroby

>

V těhotenství se uvedené choroby
chovají různě. Byly studovány různé nozologické jednotky.

Polyartritida byla hodnocena z hlediska typů antigenů - genomu matky, prostupu
fetálních T-lymfocytů placentou do mateřské krve a snížení jejich aktivace ap.
Prozatím se nedospělo k jednotným kauzálním výsledkům.

Asthma bronchiale se v těhotenství přibližně z jedné třetiny nemění, ve třetině
případů se zhorší až k akutní exacerbaci - katastrofickému astmatu
s nutností umělé plicní ventilace, ve třetině se dokonce přechodně zlepší.
Na začátku těhotenství není jisté, jak se bude astma v jeho průběhu
vyvíjet.

Závislost těhotné astmatičky na systémové
aplikaci kortikoidů je zřejmou nevýhodou. Se vznikem těhotenství je nutno
celkovou léčbu neprodleně ukončit a v léčbě pokračovat inhalací kortikoidů
účinných lokálně (budesonid, flutikazon ap.). Prevence nachlazení, kataru
horních cest dýchacích a exacerbace astmatu je nutná. Žena s asthma
bronchiale, která plánuje rodičovství, má být i s partnerem poučena včas o
prevenci, riziku i nutných omezeních v průběhu těhotenství.

Při akutní exacerbaci s dechovou
nedostatečností včas zahájíme oxygenoterapii, inhalaci aerosolu
kortikosteroidů, umělou plicní ventilaci.

Myasthenia gravis stále figuruje mezi nozologickými jednotkami, u nichž se pro
zvýšenou morbiditu a zhoršení choroby až s bezprostředním
ohrožením na životě těhotenství nedoporučuje - je dána zdravotní indikace
k jeho přerušení. Nicméně žena ve stabilizovaném stavu - okulární
myastenie typu Osserman I., popř. IIA bez závislosti na cytostatické léčbě nebo
na kortikosteroidech - může projít těhotenstvím bez větších problémů, pouze
s vyšší únavností a nutností častého odpočívání. Plazmaferézu s
odstraněním protilátek proti acetylcholinovému receptoru je možno
v těhotenství provést bez ohrožení plodu.

Indikace císařského řezu na konci
těhotenství nebo lékařsky vedený spontánní porod závisejí na stavu a výkonnosti
těhotné, na velikosti plodu a na dalších porodnických faktorech.

Neuroaxiální analgezie/anestezie se volí
s největší opatrností.

Při únavě je možné užít i neinvazivní
podpůrnou plicní ventilaci s těsnou obličejovou maskou, pokud se s ní
těhotná včas seznámila a dobře ji toleruje. Tonus děložní ani výkonnost
myokardu nejsou změněny. V šestinedělí je třeba fyzické pomoci rodiny,
protože než je možno se navrátit k nejúspěšnější léčbě, únavnost se často
významně zvýší. Laktace se zastaví individuálně - bývá pro myasteničku
namáhavá.

Z hlediska novorozence je třeba včas
zvážit, protože matce podávané inhibitory cholinesterázy ze skupiny neostigminu
(neostigmin, distigmin, pyridostigmin ap.) působí i na plod. Jsou příčinou
bohatého a viskózního bronchiálního sekretu, jehož vykašlávání (clearance) po
porodu je pro novorozence obtížná a je třeba mu ji usnadnit aerosolovou léčbou
a odsáváním, než působení inhibitorů cholinesterázy ustoupí.

Novorozenec může být přechodně postižen i
myastenickým syndromem z přenosu protilátek proti acetylcholinovému
receptoru od matky. Tento fenomén má podstatně delší trvání a vyžaduje
specializované intenzivní neonatologické sledování a péči.