Encyklopedie

Anesteziologické aspekty

>

Včas diagnostikovaná preeklampsie s
účinnou antihypertenzní léčbou nevylučuje plánované ukončení těhotenství
v neuroaxiální anestezii. Epidurální anestezie má sympatolytický vliv,
který se sčítá s působením hydralazinu (jeho dávku je nutno snížit), má i
lehký svalově relaxační vliv na dolní končetiny (výbavnost kontrolního
patelárního reflexu se tím sníží), navíc potencuje myorelaxační účinek MgSO4.

Celková anestezie je první volbou při
eklampsii a při velmi rychle progredující preeklampsii. Užitá kurarimimetika
jsou ve svém účinku silnější, protože působí na hladině předtím podávaného MgSO4.
Na konci anestezie není vhodná farmakologická dekurarizace, anestezie přejde
postupně do monitorované analgosedace, v níž se věnuje pozornost diagnostice stavu,
pohotovosti ke křečím, bilanci tekutin, hemokoagulačním parametrům ap.

K celkové anestezii lze zvolit
jakýkoli postup: inhalační, nitrožilní, doplňovaný ap. Pouze
v předoperačních indikacích
a v úvodu do anestezie je vhodné se vyvarovat benzodiazepinů, které
by spolu s MgSO4 nepochybně u novorozence způsobily syndrom
chabého dítěte (floppy infant syndrome).

Nedělka po eklamptickém záchvatu bez
dalších poporodních eklamptických komplikací by měla setrvat v porodnické
intenzivní péči, nedělka po opakovaných eklamptických záchvatech,
v eklamptickém stavu, v bezvědomí, s klesající diurézou, se
snižující se SpO2, dušností či krvácivostí se včas předává na lůžko
resuscitační péče. Po propuštění je během šestinedělí kontrolována jednou týdně
gynekologem a internistou, po šestinedělí neurologem.