Encyklopedie

Obezita

>




Mateřská obezita je definována celkovou
tělesnou hmotností 80-114 kg, tělesnou hmotností o 50-300 % vyšší než náležitá
předtěhotenská hmotnost dané ženy. Definice se může opírat i o tělesný
hmotnostní index v pásmu 26-29, popř. vyšší.

Klinický průběh: zvyšuje se riziko mateřské mortality, chronické nebo těhotenstvím
indukované hypertenze, je vyšší výskyt preeklampsie, trombembolických příhod,
přidruženého těhotenského diabetes mellitus. Průběh porodu bývá častěji
patologický s dyskoordinací děložní činnosti, s malrotací hlavičky.

Počet císařských řezů je oproti běžnému
průměru zvýšen, operace je technicky náročnější, jsou větší krevní ztráty a
častější pooperační infekční komplikace. Korelace komplikací je těsnější
k vyšší předtěhotenské tělesné hmotnosti než k přírůstku v těhotenství.

Perinatální úmrtnost není touto
nozologickou jednotkou významněji změněna.

Anesteziologické aspekty:

  • • obezitu je nutno respektovat jako vysoce rizikový faktor;
  • • průměrné dávky anesteziologických přípravků jsou nižší než jejich přepočty
    na celkovou tělesnou hmotnost, kolující objem nebývá přímo úměrně objemný;
  • • již předem ohodnotíme problémy, které mohou nastat s tracheální
    intubací při krátkém a adipózním krku a velkých prsech; ani anatomické poměry
    pro neuroaxiální blokády nejsou vždy příznivé;
  • • příprava před císařským řezem nízkomolekulárním heparinem je naléhavě
    indikována.