Encyklopedie

Klinický obraz potransfúzních reakcí

>




  • • Hemolytická reakce: je způsobena převážně intravaskulární
    destrukcí erytrocytů protilátkami příjemce. Nejčastěji vzniká po převodech krve
    neslučitelné v systému AB0. Stačí 50 ml inkompatibilní krve a objeví
    se prudké bolesti na hrudi a v zádech, dušnost, neklid, teplota
    s třesavkou, zvracení, hypotenze a konečně šok. Přežije-li nemocná šokový
    stav, objeví se do 24 hodin ikterus, selhání ledvin, krvácení vyvolané DIC,
    trombocytopenií a fibrinolýzou.
  • • Reakce vyvolané protilátkami proti leukocytům a trombocytům: opakované transfúze mohou vyvolat tvorbu protilátek proti antigenům
    trombocytů a leukocytů. Asi u 1/3 nemocných s uvedenými protilátkami se
    může objevit za 0,5-3 hodiny po převodu krve horečka, třesavka, zimnice,
    bolesti hlavy, zrudnutí, tlak na hrudi a kašel.
  • • Alergická reakce: je vyvolaná anti-IgA a projevuje se
    urtikou, v těžších případech laryngospazmem.
  • • Reakce z přetížení oběhu: může se vyskytnout zvláště u pacientek
    s primárním kardiálním postižením, např. ICHS, kde se manifestuje jako
    akutní kardiální selhání. Příznaky jsou suchý kašel, pocit tíhy na hrudi,
    cyanóza a dušnost. Při vyšetření nalezneme zvýšenou náplň krčních žil a
    příznaky edému plic.

Dojde-li k potransfúzní reakci,
vyplní lékař po stabilizaci klinického stavu pacientky formulář "Hlášení
o klinicky lehké reakci po transfúzi" a spolu se zbytkem transfúzního
přípravku z konzervy a nově odebraným vzorkem žilní krve nemocné odešle na
transfúzní stanici k vyšetření.