Encyklopedie

Léčba antifosfolipidového syndromu

>

Léčba je v zásadě imunosupresivní. U
těhotných bez většího rizika můžeme použít jen kortikoidy (v denní dávce 10-20
mg prednizonu per os). Při trombotizaci aplikujeme heparin, nejlépe
nízkomolekulární, který je na rozdíl od nefrakcionovaných standardních heparinů
účinný i v případě arteriální trombózy. Pokud byl prokázán pokles AT III,
použijeme převody koncentrátů AT III. Léčbu AF syndromu je však třeba
konzultovat s hematologem a těhotná patří v každém případě do péče
specializovaných gynekologicko-porodnických center. U netěhotných žen,
které dříve potrácely a jsou u nich prokázány antifosfolipidové
protilátky, volíme profylaxi trombózy s nízkými dávkami kyseliny
acetylsalicylové (50-100
mg denně). Tu jim podáváme po celou dobu, kdy chtějí otěhotnět. Pokud
otěhotní, nasazujeme u nich po průkazu LA raději kortikoidy
a trombofilii po koagulačním vyšetření kryjeme s.c. nízkomolekulárním
heparinem. Při trombocytopenii, nebo při nutnosti urgentního zásahu, jsou
těhotným ženám s antifosfolipidovým syndromem podávány infúzně vysoké dávky
imunoglobulinu typu G (400 mg/kg t. hm.).